velmi volně podle sklepních prací egona bondyho

Drobný řízný komiks na motivy nejen Sklepní práce, ale především Bondyho směřování za co nejúplnějším poznáním, které tu vrcholí sdělením, že ontologie dává za pravdu šamanům a čarodějnicím. Libreto napsal J. Kolátor, nakreslil Zdeněk Trinkewitz, předmluvou uvádí Blumfeld S. M.

Filip Tomáš - Akropolis

Jiří Cieslar: Hlas deníku

Statě z 90. let o dílech a tvůrcích deníkových záznamů, jež vyšly v Česku v době deníkové literární úrody. Autor, známý spíše z filmové kritiky, se v nich obírá širšími souvislostmi a tématy, jež taková literatura s sebou nese. Najdeme zde pohledy na práce kulturních osobností světových - Nietzscheho, Whitmana, Junga, Goetha, Camuse, Gioacomettiho - i českých - Ladislava Klímy, Josefa Čapka, Ferdinanda Peroutky, Ivana Diviše či Pavla Juráčka. Připojeny jsou profily čtyř významných českých kritických osobností Chalupeckého, Machonina, Havla a Lopatky. Fundovaný intelektuální pohled dopřává čtenářský zážitek, byť je to souhrn textů už časopisecky publikovaných.

Torst

Carlos Fuentes: Pohřbené zrcadlo

Pocta, kterou přední mexický spisovatel (nar. 1928) složil hispánské kultuře při příležitosti pětistého výročí Kolumbovy objevitelské cesty. Kniha je esejistickou variací ke stejnojmennému televiznímu seriálu a pozorný čtenář v ní najde možná i nápovědu, proč právě španělština je předpokládaným nejvážnějším soupeřem angličtiny v globalizovaném světě - vždypřítomná paměť a vědomí souvislostí, vstřícná, empatičtější otevřenost: Kultury v osamělosti lenivějí, ale v kontaktu s jinými muži a ženami, s muži a ženami jiné kultury, jiného vyznání a jiné rasy se obrozují. Jestliže nepřiznáme naše lidství těm druhým, nikdy ho nerozpoznáme v sobě samých.

Přeložila Anna Tkáčová, Mladá fronta

Martin Gilbert: Židé ve 20. století

Výpravná kniha, která vychází v řadě tzv. fotodokumentárních kronik 20. století, zachycuje poslední století židovské historie. Sleduje je od zrodu emancipačního hnutí (sionismu) a zisku palestinského území, přes migrační vlny mezi Evropou a Amerikou k nejtemnější propasti historie - holocaustu. Zaníceně líčí poválečnou renesanci a zejména návrat do "zaslíbené země" a budování novodobé národní identity spolu s kulturní rehabilitací a společenským vzestupem v diasporách. Mezi 380 fotografiemi je například i berlínský snímek Alberta Einsteina s manželkou (1921) s informací, že tento fyzik dostal v roce 1952 od premiéra Ben Guriona jako "největší žijící Žid" nabídku na funkci prezidenta Izraele. Nebo fotografie skupiny židovských vězňů na pryčnách v Buchenwaldu v okamžiku osvobození tábora - a mezi nimi leží i pozdější nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel.

Přeložil Ivan Brož. Baset/Arista