Hlavní obsah

Grishamova pohádka o třech právnících

Právo, Klára Kolářová

John Grisham, americký autor knih převážně z právnického prostředí, napsal tentokrát příběh o třech advokátech, kteří nejsou tak suverénní, jak bychom od kancelářských šakalů očekávali. Název románu Amatéři by tak mohlo nahradit Unavený, opilý a mladý aneb Jsou to taky lidi.

Foto: Archiv, Právo

John Grisham

Článek

Oscar Finley (Unavený) a Wally Figg (Opilý) mají malou neprosperující právní kancelář. Zaměřují se na nehody, kterými se to pod jejich okny na rušné křižovatce jen hemží, a pověst firmy propagují na letáčcích na bingo. Jsou to zpohodlnělí, neinovativní harcovníci, kteří spíše než po vzrušení ze znovudobývání spravedlnosti touží po klidu a odpočinku.

To David Zinc (Mladý) ještě donedávna pracoval ve velké anonymní firmě dvanáct hodin denně. Pak se zhroutil a po pár panácích mu připadlo jako báječný nápad nechat se zaměstnat v tomhle ušmudlaném prostředí, jež čítá tři zaměstnance a psa. Společně se pak vrhají do zoufalého případu hromadné žaloby na farmaceutickou firmu, aby nakonec Zinc zjistil, že profesní naplnění na něj čeká v práci s klienty, kteří se nedokážou bránit.

Grisham napsal milou pohádku o tom, jak je důležité objevit v sobě kus altruismu a nepoměřovat vše penězi. Právník, který na něco takového přijde, má prý v kariéře vyhráno.

Autor, který se sám právní praxí zabýval, má cit pro vykreslení různých typů lidí soudního dvora. Jsou to osoby chybující a naparující se. V celé knize mezi nimi není ani jeden čistokrevný lump – a na druhou stranu ani jeden neomylný, láskou přetékající trouba. Moc nesází na napětí – knihu pohánějí spíš postavy než zákonitosti, vytáčky a kličky soudní mašinerie. Všechny tři právnické outsidery si čtenář oblíbí, a tak se celkem s chutí zajímá o to, jak to s nimi dopadne.

Průměrný příběh

Když odhlédneme od grishamovsky chytrého stylu a slušného příběhu, zbývá zásadní problém: proč taková kniha vznikla? Proč ji číst? Jako povinná četba na českých právech by to jistě mělo své opodstatnění: podívejte se – nemusíte všichni skončit jako kancelářské krysy nebo zkorumpovanci.

Jinak jde ovšem o celkem průměrný příběh bez jasného žánrového zařazení. Jako výplňková kniha to není špatné, ale jinak sáhněte po dřívějších Grishamových románech nebo si přečtěte „opravdový“ thriller či klasickou detektivku.

Pohádky o hodných advokátech se koneckonců dají obvykle odložit. Už jen proto, že právnická realita bývá mnohdy neskutečnější a drsnější než ten nejlepší právnický příběh.

Celkové hodnocení 50 %

Reklama

Výběr článků

Načítám