Ve třetí etapě existence skupiny se obklopil vesměs mladšími spoluhráči. Všichni jsou nicméně dostatečně zkušení na to, aby slávu a čest kapely ctili, a protože nahrávají nové album, i šířili.

Byť zpěvákem a kytaristou Rickym Warwickem v rozhovoru pro Právo slíbená nová písnička na programu nebyla, večer to byl povedený. Thin Lizzy přišli s tradičním zemitým hard rockem s přesahy k folklóru (v písni Whiskey In The Jar), jižanskému rocku (Suicide) i blues (Sha La La).

Ukázalo se, že této legendě hrát v menším rockovém klubu vyhovuje. Výtečně komunikovala s publikem a nějakých pět set zkušených diváků nadchla nejenom prostřednictvím písniček, ale i manýr ze sedmdesátých let.

Tři kytaristé se střídali v sólech, bubeník Downey si ho vyzkoušel také (byť bylo zbytečné, protože v něm o nic nešlo), dařily se až pětihlasé vokály a publikum žalo úrodu trsátek, která kytaristé během vystoupení do davu házeli. Připočteme-li agresivní a přehledný zvuk a fakt, že naživo zazněly legendární skladby ze sedmdesátých a osmdesátých let, byla hodina a půl se Thin Lizzy vyloženě příjemná.

Celkové hodnocení 80 %