Článek
Olympic hrál s celým orchestrem poprvé ve své kariéře. Několik jeho skladeb upravil pro orchestraci Martin Kumžák. Nachystal je ve velkém stylu a přitom s úctou k původním verzím i jejich slávě. Nezahalil je do symfonického fraku úplně, naopak jim ponechal příběh i harmonie a posunoval je především v atmosféře.
Olympic během více než dvě hodiny trvajícího programu střídal skladby hrané s orchestrem s těmi, které prezentoval v klasickém čtyřčlenném složení. Přes zjevnou nervozitu na začátku večera se mu podařilo odehrát jej tak, aby gradoval a došel k až euforickému závěru.
Zahájil ho orchestr směsí hitů kapely. Poté na pódium v bílých košilích nastoupil Olympic a odstartoval jízdu obvyklými i nevšedními verzemi svých skladeb letošní novinkou My už jiný nebudem. Zpěvák a kytarista Petr Janda pak podotkl, že v současném složení hraje Olympic šestadvacet let. Jistě i proto se zdatně popral s vlastní počáteční nervozitou i obvyklým „rovnáním zvuku“, při němž se jeho prezentace několikrát ponořila do hry symfoniků a byla jí jen chabým sparing partnerem.
Postupem času ale zvuk v hale zprůzračněl. Kapela sázela jeden hit za druhým a Janda uvolněně hovořil o téměř čtyři sta padesáti skladbách v repertoáru, z toho dvou instrumentálkách, i těžkém výběru třiceti, které budou na výročních koncertech znít.
Prvním vrcholem večera byla balada Otázky, v repertoáru Olympiku Jandova nejmilejší.
Překvapivě pozval na pódium svou dceru Martu, která měla ten samý večer v Brně koncert se svou německou kapelou Die Happy, a zazpívali ji společně. Druhým vrcholem byla směska písniček z alba Prázdniny na zemi, skvěle zaranžovaných pro společné provedení s orchestrem, emotivní a silná s projekcí, která dojem poctivě umocňovala. Výtečné bylo divoké provedení skladby Jako zamlada a také všechny přídavky, tedy Dej mi víc svý lásky, Slzy tvý mámy, Jasná zpráva a Pták Rosomák.
Když Olympic dohrál, drtivá většina diváků stála na nohou. Gratulovala tak kapele k výročí, děkovala za povedený večer a jistě též brala vážně Jandova slova na rozloučenou: „Slavíme padesátku, těšíme se na šedesátku.“
Taková oslava Olympiku sluší.