Článek
Henze působil většinu života v Itálii, kam se uchýlil na protest proti konzervativnímu politickému vývoji v Německu a silné homofobii, kterou jako gay pociťoval. Dal se ke komunistům a radikální levicové přesvědčení dával otevřeně najevo svými projevy i tvorbou.
Henze složil hudební pocty vietnamskému komunistickému vůdci Ho Či Minovi i latinskoamerické revoluční legendě Che Guevarovi. Rok strávil na Kubě, ale politika tamního vůdce Fidela Castra ho zklamala.
První velký skladatelský úspěch zaznamenal Henze roku 1952 operou Boulevard Solitude na motivy příběhu Manon Lescaut. Proslavila ho jeho avantgardní hudba k filmům francouzského režiséra Alaina Resnaise, baletní hudba i skladby odkazující na prvky jazzu, rocku a popu.