Přispíváte již do fondu kinematografie, nebo existují nějaké překážky, proč tam peníze, podle slov filmařů, ještě nejsou?

Zákon samozřejmě respektujeme, vždyť jsme se sami podíleli na jeho přípravě. Tak, jak vypadal před novelizací, která teď prochází parlamentem, byl výsledkem určitého kompromisu všech zúčastněných stran v souvislosti s ukončením procesu televizní digitalizace v České republice. Zavázali jsme se, že budeme spolu s ostatními komerčními televizemi ročně platit do fondu kinematografie částku, která nahradí výpadek příspěvku České televize z reklamy. Tedy 150 miliónů korun. S tím my nemáme problém.

Proč tedy filmaři ještě peníze na rok 2012 nemají?

Zaprvé je zde nutno vzít v úvahu, že zmíněná legislativní změna přinesla do financování fondu kinematografie nový systém, kdy tzv. poplatek z reklamy je hrazen zpětně, neboť je vždy nutné počkat, jaké jsou příjmy komerčních televizí z reklamy za daný kalendářní rok. Za rok 2012 bude tedy poplatek z reklamy odveden až v roce 2013. To je tedy otázka cash flow a my jsme byli opakovaně ujištěni, že si s tím ministerstvo dokáže poradit.

Za druhé vznikla určitá obava filmové obce, že by do fondu nemuselo doputovat celých 150 miliónů korun. Je otázka, jestli dvouprocentní podíl z příjmu reklamy na soukromých televizích dá dohromady zmíněných 150 miliónů korun. Sešli jsme se s ministerstvem kultury, s mediálním výborem, s filmaři. Padlo jasné slovo. Částka 150 miliónů pro fond je zaručena vždycky. Pokud by dvě procenta dala větší částku, půjde do fondu větší částka.

Které konkrétní filmové projekty Nova podpořila a podpoří?

Od roku 2005 jsme se podíleli na vzniku 44 českých filmů, do kterých jsme investovali téměř 370 miliónů korun. Jen letos to bude okolo 50 miliónů. Obecně podporujeme české filmy formou koprodukce nebo předkupu televizních vysílacích práv. Velkou radost máme z velmi vydařeného filmu Davida Ondříčka Ve stínu, na jehož vzniku jsme se podíleli právě formou předkupu vysílacích práv. Filmy, na kterých se podílíme, mají velký divácký potenciál a obvykle se z nich stávají kinohity. To je v posledním roce případ filmů Muži v naději, Líbáš jako ďábel nebo Okresní přebor. V současnosti se podílíme na nové komedii Zdeňka Trošky Babovřesky nebo na filmu Sukničkáři Jiřího Menzela, který produkuje naše sesterská společnost MediaPro Pictures.

Který film, který Nova teď financuje, máte osobně nejraději, kterému věříte, že to bude divácká filmová bomba?

Mám rád filmy pana režiséra Jiřího Menzela, jako například Obsluhoval jsem anglického krále, takže věřím jeho novému snímku Sukničkáři. Obecně mám rád volnější témata, komediálnější, u kterých se člověk může pobavit.

Mne velice překvapilo, že Nova financovala dramaticky těžký, náročný a navíc kontroverzní film Habermannův mlýn režiséra Juraje Herze, úplně jiný pohled na konec druhé světové války. Proč jste do toho šli?

Téma bylo pro nás zajímavé. Nakonec jsme se při vysílání v televizi u toho s manželkou trochu pohádali, protože se v odborných kruzích rozpoutala diskuse, že ty události možná proběhly trochu jinak.

Řekl jste v jednom z televizních rozhovorů, že když dáváte jako Nova peníze do fondu kinematografie, že byste rád měl určitou kontrolu nebo dozor nad tím, na co peníze půjdou. Jak si takový dohled představujete?

V žádném případě nechceme rozhodovat nebo ovlivňovat, kam a komu peníze na filmy půjdou. To je autonomní záležitost fondu kinematografie. Moje přání je, aby v něm seděli odborníci, kteří dokáží rozhodnout, co je nejlepší nejen z hlediska umělecké tvorby, ale i z hlediska správného využití daných finančních prostředků. Aby státní fond nebyl jen politickým orgánem. Měl by fungovat jako v televizi, kde pracují tvůrčí lidé a pak lidé, kteří dohlížejí, aby rozpočet byl utracen efektivně. Pak také chceme, abychom měli svého zástupce v dohledovém orgánu fondu, který bude mít přistup k dokumentům, ze kterých se můžeme přesvědčit, zda peníze na filmy byly vynaloženy v souladu s příslušnými předpisy a efektivně.

Ale sebekvalitnější zástupce vám nezaručí, že to tak bude. Aby vše fungovalo, jak má, musí mít fond jasný statut a v něm zakotvená jasná kritéria. Aby nedocházelo k nahodilému rozdělování peněz podle momentální nálady, obliby či kamarádských vazeb.

Má už fond statut?

Nad statutem fondu, který by měl taková pravidla zakotvit, bude ještě velká debata, které se z pozice největšího financiéra fondu chceme zúčastnit. Půjde například o to, jakým způsobem a na které typy děl se budou peníze rozdělovat. Jestli například bude zohledněno, zda autor s dílem, které bylo spolufinancováno fondem, získal nějaká významná mezinárodní ocenění či jaké návštěvnosti dosáhl v kinech.

Máte v Nově pro výběr filmových scénářů podobnou radu. Jaká má kritéria?

Máme interní filmovou radu. Ta vytipuje zajímavé projekty, o kterých se interně detailně diskutuje a jedná. Rozhoduje se samozřejmě i podle toho, zda bude film využitelný na naší obrazovce, aby se líbil našim divákům. Já osobně mám rád například Jirku Vejdělka, jeho filmy. Troškovy filmy, to je něco, co divák vždycky ocení. Ale u nás se dočkaly podpory i ne čistě komerční tituly, jako byl v poslední době dokument Občan Havel nebo vámi zmíněný snímek Habermannův mlýn. Také velmi hezké snímky pro užší diváckou skupinu jako film Nevinnost nebo Kawasakiho růže. Já jsem se od tohoto filmu neodtrhl. Pravda, z pohledu našeho kmenového diváka neměl nijak závratnou sledovanost. Ale i do takových projektů investujeme.

Jsou ve vaší filmové radě jen lidé z Novy?

Ano, protože z hlediska firmy se jedná i o strategické záležitosti. Není tajemstvím, že o některé filmové projekty se přetahujeme s jinými televizemi.

S jakými a o jaké filmy jste se tahali?

Například o film Líbáš jako ďábel se strhla bitva, vítězně jsme z ní však vyšli my.

V poslední době se hovoří o tom, že by měl do Státního fondu kinematografie více přispívat stát. Pobídkový systém pro zahraniční filmové produkce nestačí poptávce. Jak to vidíte vy?

Pokud jde o fond kinematografie, tak se domnívám, že by se slušelo, aby do něj stát přispěl minimálně stejnou částkou jako soukromé televize. Jedná se přece o „státní“ fond. Česká republika je zemí s obrovskou tradicí filmového průmyslu, máme zde kvalitní zázemí a dlouhodobou tradici vynikajících tvůrců a vysoce kvalitních filmových štábů. Podle mého názoru neexistuje mnoho dalších odvětví a produktů, které by České republice v zahraničí získaly takové renomé a věhlas. A z tohoto pohledu by si filmový průmysl jistě zasloužil rozsáhlejší a promyšlenější podporu ze strany českého státu.

Kreditní systém financování filmů by tedy u nás mohl být lepší, než je například v Maďarsku?

Pokud jde o podporu zahraničních produkcí na území České republiky, je to tak, že se stát každý rok rozhoduje víceméně o fixní sumě, kterou pro filmové pobídky v daném roce uvolní. Když se na to pak vrhnou velké mezinárodní produkce, jejichž rozpočty se pohybují v řádech desítek, někdy i stovek miliónů dolarů, tak je částka uvolněná státem okamžitě pryč. V případě kreditního systému však nemusí stát složitě hledat v rozpočtu částku, kterou na pobídky uvolní, ale prostřednictvím daňového kreditu podpoří vybrané kvalitní projekty. Podle mého názoru je to pružnější a efektivnější systém, který neklade nárok na počáteční hotovostní vklad státu. Samozřejmě ale přináší jisté anomálie do daňového systému, a proto má i své zásadní odpůrce.

Pojďme od filmů ke všem pořadům Novy. Jste spokojen s podzimní nabídkou divákům?

Ano jsem. Vycházeli jsme z toho, že divák má vysoká očekávání zejména v oblasti vlastní tvorby. Snažili jsme se tedy tato očekávání naplnit. Přišli jsme se skvěle herecky obsazeným seriálem Gympl, s novými díly sitkomu Helena. Zaměřili jsme se také na kvalitu a rozšíření zpravodajství a publicistiky. Na obrazovku jsme například vrátili pořad Na vlastní oči. A představili jsme divákům světoznámou kuchařskou show Master Chef.

A myslíte si, že jsou diváci spokojeni?

Já myslím, že ano. I když podzimní televizní sezóna přinesla velkou seriálovou konkurenci, Gympl je jedinou seriálovou novinkou, která křest ohněm přestála, a diváci se na něj mohou těšit i v další sezóně. Je veliká konkurence seriálů. Já myslím, že Gympl zvítězí a že dva seriály zmizí.

Které?

Základka a Ententýky. (Pozn. red.: seriál Základka vysílá Prima Family, seriál Ententýky Česká televize. Rozhovor jsme vedli ještě před tím, než Prima oznámila, že zastavuje pokračování seriálu Obchoďák, a ČT, že zastavuje další natáčení Ententýky).

Divačky milují Ordinaci v růžové zahradě. Proč podle vás vítězí?

Ordinace je prostě fenomenální. Lidé Ordinaci stále chtějí, i když ji někdy nazývají nekonečným seriálem. Ať zkoušíme, jak zkoušíme, nic na Ordinaci nemá. Co se na ní líbí? Prostředí, charakter postav i obsazení. Všeobjímající prostředí je, zdá se, také škola. Ale ukazuje se, že nemocnice je nejsilnější, nejvíc přitahující prostředí pro diváky.

Diváci hledají silné téma, které by je oslovilo, vy říkáte, že je to nemocnice. Ale diváci kritizují obecně seriálovou tvorbu, že řemeslné zpracování je špatné, herci role nehrají, ale odříkávají, seriál nenabídne žádnou myšlenku, všechno je průhledné, neexistuje nic, co by diváky k televizi přikovalo, aby se těšili, jak to bude pokračovat dál. Proč je současná tvorba tak povrchní?

To je na dlouhé přemýšlení, na dlouhou filozofickou diskusi na téma, co divák čeká a na co je ochoten se dívat. Vezměte si třeba seriál Borgiové. Nějak vysokou sledovanost nemá. Ale téma je výborně zpracováno, výprava je nádherná, je to poměrně přesné i historicky. Nova jeden čas také něco podobného z českého prostředí připravovala, ale do fáze finálního nasazení projekt nedošel. Neměl tu požadovanou televizní sílu. Divák, zdá se, očekává v dnešní době uvolňující téma, ale blízké tomu, co sám prožívá.

Člověk je celý den pod stresem, přijde domů a chce odpočívat, uvolnit se. Nemůžeme mu předložit žádné těžké téma, jinak dopadneme špatně. Já bych nerad mentoroval a byl naštvaný na diváka, že se mu tohle líbí a tohle zase nelíbí. Nejsme tu od toho, abychom diváka přemlouvali, co se mu má líbit. Nechme to, prosím, na divákovi. My někdy s trochou nadsázky říkáme, že naším programovým ředitelem je opravdu divák. Někdy je těžké zjistit, co chce. Teď si všechny televize vysledovaly, že se divákům líbí seriálová tvorba a spíše lehčí téma. A že chtějí herecké hvězdy. Proto jsme na ně vsadili i v seriálu Gympl, ten má naprosto výjimečné hvězdné obsazení, které tu v televizním seriálu dlouho nebylo.

A co vaše nová stanice Fanda? Stoupá jí sledovanost zejména u sportovních přenosů. Fotbal ale přenáší i Prima Cool. Dělá kolem toho zábavu, show, a to se líbí i divákům, kteří zrovna nemusejí sportovní přenosy. Počítáte s takovým přáním určité části diváků?

U Fandy je příliš brzo hodnotit jeho start komplexně. Musím ale říci, že jsme se startem stanice prozatím spokojeni. Fanda dosáhl v prvním týdnu měření lepších výsledků než kanály podobného typu, které odstartovaly v uplynulých letech. U diváků ve věku 15–54 let, kteří jsou pro programování skupiny Nova primární, dosáhl v primetime (pozn. red.: hlavním vysílacím čase) průměrného podílu na sledovanosti ve výši 1,47 procenta. S rostoucím pokrytím a dostupností Fandy očekáváme, že se jeho sledovanost bude nadále zvyšovat.

Souhlasím s vámi, že člověk hledá i u sportu určitou zábavu, show. V jižních státech jsou sport a emoce úzce propojené, u nás je těch emocí trochu méně. Pokusit se je přimíchat i do sportovních pořadů může být správná cesta, určitě se najde okruh diváků, kteří to ocení. Češi jsou ale jinak v těchto směrech velmi konzervativní.

Nova získala vysílací práva na olympijský hokej a další přenosy ze Soči. Zvládnete to na výbornou?

Ze zisku olympijských práv máme velkou radost a všichni se na olympiádu těšíme. Do naší skupiny patří také kanál Nova Sport, který hokej vysílá od svých začátků ještě pod názvem Galaxie Sport, tedy deset let. Vysíláme NHL, KHL i domácí extraligu, jedná se o zdaleka nejvíce hokejových přenosů ze všech českých televizí, za minulý rok to bylo neuvěřitelných 250 hokejových přenosů. Pro olympiádu budeme samozřejmě muset naše sportovní redakce posílit, ale kvalitní jádro komentátorů už máme nyní. O tom jsem přesvědčený.

Kdy diváci uvidí na Nově nový politický diskusní pořad?

Pracujeme na něm. Chceme přijít s novým konceptem, který se bude na Novu hodit. Věřím, že debatní pořad divákům přineseme již v nejbližší době.

Vaše zpravodajství odvysílalo údajně falešný záznam komunikace bodyguardů prezidenta Václava Klause při incidentu v Chrastavě. Jak kontrolujete ve vašem zpravodajství podobné háklivé dokumenty před tím, než je pustíte na obrazovku?

Naše zpravodajství se striktně řídí standardním novinářským kodexem, který tyto věci upravuje. Nechci zacházet do detailu, ale otázka pravosti či nepravosti záznamu komunikace nebyla do dneška s konečnou platností dořešena.

Nova Sport, MTV nebo videotéku Voyo si musí diváci zaplatit. Vypadá to, že jedním z cílů obchodní skupiny Novy a společnosti CME je placený obsah televize. Nemá se český divák obávat, že bude muset platit i za programy Novy?

Nova určitě nebude placená. Segment placených služeb je pro nás zajímavý a jejich rozvojem se samozřejmě zabýváme. Samotné stanice Nova se to ale určitě netýká.

Kolik předplatitelů má Nova Sport a kolik Voyo?

Podle posledních čísel je to u Nova Sportu v Česku a na Slovensku přes milión šest set tisíc předplatitelů a u Voya více než 20 tisíc předplatitelů.

Uvažujete o dalších placených stanicích?

Určitě. Máme připravenou komplexní strategii v oblasti placených produktů. V rámci Voyo už máme na internetu kanál Voyo Cinema, před pár týdny jsme přidali i vysílání Nova Sportu, takže teď mohou Nova Sport sledovat i diváci, kteří nemají satelitní nebo kabelovou televizi.

Cílem Novy je vysoká sledovanost. Proč chcete zavést nový systém měření divácké sledovanosti? Má podle vás systém měření, který provozuje dlouhá léta společnost Mediaresearch, nějaké vady?

Vysokou sledovanost chce mít každá komerční stanice, to není žádný výjimečný cíl. Na základě výsledků měření a podílů na sledovanosti se rozdělují miliardy korun, které se ročně do televizní reklamy investují. Náš problém se týká průběhu a výsledku tendru na poskytovatele měření pro období 2013 až 2017. Tento tendr do dnešního dne vyšetřuje antimonopolní úřad a my jsme přesvědčeni, že neproběhl v souladu se zákonem, zadávací dokumentací a písemnými dohodami mezi ATO a jeho jednotlivými členy.

V tisku se objevily zmínky, že americká mediální společnost Time Warner koupí firmu Central European Media Enterprises (CME), která je majitelem Novy. Máte informace o tom, jak daleko jsou jednání? A myslíte si vy osobně, že ke změnám ve vedení Novy dojde?

Toto jsou otázky týkající se vlastnické struktury CME, Novy se tudíž týkají pouze nepřímo. Nejsme součástí těchto diskusí a jednání, a nepřísluší nám tedy se k nim jakkoliv vyjadřovat.