Grotesknost je slovo, které mi jako první zaplavilo mysl od prvních výstupů temné mistrovy tragédie o posledním Yorkovi (Plantagenetovi) na anglickém trůnu. Tak pojala hrb, zmrtvělou ruku a goebbelsovkou koňskou nohu krutého vladaře skvělá a nepředstavitelně v hnutích chorobné duše přesná Pavlína Štorková.

Nad zvěrstvy patnáctého věku v Anglii, vzpamatovávající se z porážky ve stoleté válce s Francií novým zápasem o moc v sebevražedné válce růží, klenou se a cappella lyrické megahity našich jinak, a přece stejně rozporuplných časů „kabaretu bezmoci mocných“ (podtitul inscenace) v podání členů hradeckého Českého chlapeckého sboru se sopránovými vokály Jana Sklenáře a Jakuba Tvrdíka. Dokonalé!

Znovu musím připomenout Drábkovy surrealistické kabarety v Olomouci, Ostravě a jejich dozvuky v Praze. Na nich je vystavěna rozkřídlená, a někdy, například v Kouli, nezkrotitelná invence. Ta umožnila dopsat Drábkovi do Richarda III. podepřeného fragmenty překladu Martina Hilského role Žáby, Ptáka, Černého a Bílého koně.
Excelují v nich hvězdy: z Ostravy přivandrovalý Jan Vápeník, Kamila Sedlárová, Miroslav Zavičár a svým způsobem i černá nova Maxime Mededa.

V říši snu

Grotesknost, a přece ani v jednom gestu netrpí ponurá hlavní linie příběhu. Velké herecké výkony Filipa Richtermoce, Hynka Pecha, Lubora Novotného a perfekcionistický Jan Sklenář v rolích královen a princezen. Také Zavičár, Sklenář, Smečka, Lněnička, Čepelka a další.

Korunu inscenaci, kterou diváci aplaudují zatím vždy ve stoje, pevně nasazují hudba Darka Krále a scéna Marka Zákosteleckého. Do říše divadelního snu ji posouvá jedna z nejpromyšlenějších kostýmních prací vždy provokující Simony Rybákové.

Jeďte ale na Richrada III. do Hradce i do Pardubic. Premiéry týden po sobě! Dva krajně rozdílné artefakty. Škola pojetí: klasického a rozbouřeně postmoderního.

Klicperovo divadlo Hradec Králové - William Shakespeare, David Drábek: Richard III. (Kabaret o bezmoci mocných). S použitím fragmentu překladu Martina Hilského. Režie David Drábek, dramaturgie Jana Slouková, hudba Darek Král, scéna Marek Zákostelecký, kostýmy Simona Rybáková, pohybová spolupráce Henrieta Hornáčková. Premiéra 20. října, psáno z reprízy 23. října 2012.

Celkové hodnocení: 100%