Mo Jen se narodil 17. února 1955. Vydal více než desítku knih. Patří mezi ně tituly jako Red Sorghum, The Garlic Ballads, Explosions nad Other Stories, The Republic of Wine nebo Life and Death Are Wearing Me Out.

Jeho knížky jsou údajně na čínském internetu pirátsky nejstahovanější. Někteří ho považují za čínskou odpověď na Franze Kafku a Josepha Hellera.

Pochází z rodiny rolníka. Za časů kulturní revoluce odešel ze školy a musel pracovat v továrně. Vstoupil do armády a už tehdy začal psát, na publikaci a slávu si ale ještě léta počkal. Učil také literaturu na armádní akademii.

Provokatér v uniformě

Mo Jen je pseudonym, který znamená "nemluv". Spisovatel, který se ve skutečnosti jmenuje Guan Mó Je si ho vybral, když psal první román. Protože byl považován za velmi upřímného, což se okolí moc nelíbilo, zvolil si slova Mo Jen, aby mu připomínala, že nemá moc mluvit.

Jeho knihy mají podle zahraničních recenzentů sociálně kritický aspekt a často se odehrávají v jeho rodném kraji (čínská provincie Šan-Dong). Píše prý na papír inkoustem, a to velmi rychle. Poslední román Life and Death Are Wearing Me Out dokázal dokončit za 43 dní.

Ve světě se proslavil až v devadesátých letech, když ho začal překládat do angličtiny profesor Howard Goldblatt. Pak už obdržel řadu literárních cen a některé knihy byly i zfilmovány - například Red Sorghum (1987), Happy Times (2000) a Nuan (2003).

Ve svých dílech vzpomíná na dětství a revoluční šílenství v Číně. Podle překladatele Denise Molčanova jde o venkovského člověka a úděl vesnického chlapce bez vzdělání je pro něj v jistém slova smyslu spásou - nikdy se z něj nestane intelektuál z města.

„Bez městské zkušenosti mu nezbývá nic jiného než se neustále vracet do Gaomi, do dětství, ať už je jakkoli temné, a čerpat z něj obsahem i formálně - jeho příběhy na pokraji bajek svojí magičností připomínají Pu Songlingovy Neobyčejné příběhy (konec 17. století) a další „lidové" romány,“ napsal Molčanov ve svém článku pro revue Literární.
K tvorbě přistupuje s představivostí dítěte, nikoliv s realismem dospělých. Jeho oblíbeným postupem je všudypřítomné přirovnání, volná metonymie vysmívající se pravidlům a fyzickým zákonům.

Podle překladatele ve svých textech velmi provokuje, ale čínská policie ho nikdy nezatkla, protože je zřejmě pod ochranou mocné armády.