Hlavní obsah

Světoznámá designérka Patricia Urquiolaová: Mám ráda zvídavost

Právo, Kateřina Farná

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jedna z nejslavnějších současných designérek a architektek, Španělka žijící v Itálii Patricia Urquiolaová (1961), zavítala na pražský Designblok, který trvá do 7. října.

Foto: Kristina Hrabětová

Patricia Urquiolaová

Článek

Cenami ověnčená dáma dbá na to, aby její návrhy byly do detailu perfektní, mladistvé a zároveň praktické a aby v sobě nesly odkaz kvalitního řemesla. V roce 2001 si v Miláně založila vlastní studio a jak sama říká, byla to jedna z nejlepších věcí, které ji kdy potkaly.

„Jako adolescent jsem chtěla studovat architekturu. Byla jsem dobrá v matematice, ale zároveň jsem chtěla dělat něco kreativního. Říkala jsem si, že by architektura mohla být práce, jež by mi dávala energii a která by mě bavila. Až později v praxi jsem se začala věnovat designu, o tom jsem během studií v Madridu vůbec neuvažovala,“ vrací se do historie žena, která je neustále na cestách. Ostatně navštěvování rozmanitých koutů planety je vedle designu její velkou zálibou.

Foto: Archiv Patricie Urguiolaové

Na svůj první designérský počin si příliš nepamatuje, vzpomíná však na první zaměstnání u Vika Magistrettiho a Maddaleny de Padovy. „Byli to mí učitelé, měli jsme blízký vztah. S Vikem jsem začala dělat na malé židli, která se jmenovala Květina. Zásadní ale byly až první zakázky pro Moroso, mé první návrhy pro velkou značku. A to mi dodalo na důvěryhodnosti a povzbudilo mě to v další práci.“

Urquiolaová má za sebou velkou kariéru, její jméno se objevuje ve společnosti prestižních firem Kartell, Moroso, Cappellini, Rosenthal nebo Hansgrohe. Zabývá se zejména nábytkem, ovšem cizí jí není ani navrhování koupelen, interiérů hotelů, scénografie pro klasickou operu nebo hra se sklem, porcelánem či koberci.

Foto: Archiv Patricie Urguiolaové

„Jakmile začnu dělat nějaký projekt, úplně mě to pohltí. Dělám nejrůznější zakázky, zkouším nové věci a mám ráda výstavy. Baví mě propojovat architekturu a design, míchat různé přístupy. Jsem otevřená a mám štěstí, že můžu spolupracovat s tolika talentovanými lidmi,“ prozrazuje s tím, že vysněný kus nábytku nemá. „Není to má filozofie.“

Raději než o svém stylu mluví o způsobu práce: „Nemám ráda slovo styl, to se používá víc v módě, ale v naší práci vás může rozhodit na vytyčené cestě.“

Krása pro ni znamená vývoj, rys a povahu, které se mění. „Spíš mě zajímá dívat se na krásu skrze vyvíjející se kvality, definovat krásu je složité. Ale je to výzva, proto musíte být zvídaví. Zvídavost mám ráda, protože znamená, že chcete něčemu lépe rozumět, což je pro designéra velmi prospěšné.“

Reklama

Výběr článků

Načítám