V nervních vyhrávkách v úvodním Cambiar de Camino i v Seyen je zřetelný vliv této dnes už neexistující alternativní kapely. Kusumam jej otevřeně přiznává - závěrečnou "vypalovačku" Venus věnoval dokonce zesnulému zpěvákovi Dunaje Jiřímu Kolšovskému.

Inspirace Dunajem i noisem

Ovšem stejně tak je v tvorbě tria patrný vliv hard core noise, spíše toho přímočarého, co hrají Esgmeq než sofistikovaného od Gnu. Trio se nebojí vygradovat skladbu na dvou akordech zkreslené kytary či dokonce prachobyčejně zasólovat, čímž se dá zařadit do vlny kapel oživujících prvotní rockovou energii.

Nezapomíná ale ani na poklidnější tajuplné pasáže. V Nasicem, kterou drží pohromadě opakující se jemný motiv baskytary Klokana Clocaina, zní tajuplné echované zvuky psychedelické kytary Toma Linna i nervní šepot. Kratičké Drumpushes postavené na africkém rytmu perkusí okořeněném kosmickými zvuky jasně ukazují, že skupina sleduje i dění na taneční scéně.

Kusumam jsou rozhodně jedním z největších příslibů tuzemské rockové scény. Už dlouho se přitom neobjevil tak silný a přesvědčivý debut.

Kusumam: Cambiar, Indies,48:16