Článek
Dylan čelí narážkám, že si půjčuje věty z díla japonského autora Junichi Sagy a amerického básníka z devatenáctého století Henryho Timroda, aniž by jasně uvedl zdroj.
"Ve folku a jazzu je citování bohatou a obohacující tradicí. Tak to jistě je. Platí to pro každého, jen ne pro mě. Pro mě platí jiná pravidla. Pokud jde o Henryho Timroda, slyšeli jste o něm někdy? Kdo to v poslední době četl? Kdo ho tlačí do popředí? Kdo vás nutil to číst?" řekl Dylan.
"Když si myslíte, že je tak jednoduché ho citovat a že to pomůže vaší práci, dělejte to sami a uvidíte, jak daleko s tím dojdete. Na to si stěžujou jen teplouši. Je to už stará záležitost, součást tradice. Ti stejní lidé, co mi říkají Jidáš. Nejvíce nenáviděné jméno v dějinách."
Tak mu nadávají někteří staří fanoušci za to, že přešel k elektrické kytaře. "Jakoby to bylo srovnatelné se zradou Boha," diví se Dylan. Vzápětí se ještě víc rozzuřil a počastoval tyto lidi šťavnatou nadávkou "evil motherfuckers".
Dobré recenze
Bob Dylan právě vydal své 35. album Tempest, jež se setkává s docela dobrým přijetím kritiky. Zmiňovaný Rolling Stone mu dokonce udělil plný počet hvězdiček (pět z pěti), The Guardian čtyři hvězdičky z pěti, server NME sedm z deseti. Přibližné průměrné hodnocení z anglicky psaných recenzí, které dává dohromady server Metacritic, dosahuje momentálně 83 %.
V rozhovoru se zpěvák zmiňuje i o Johnu Lennonovi, Bruci Springsteenovi a sděluje své názory na film I'm Not There, který o něm natočili, nebo o dávné nehodě na motorce v šedesátých letech, která ho prý hluboce ovlivnila.