Nese poselství. Ve Vypravěči zachycuje osud pralesních Indiánů v Amazonii. Svět Mačigengů se mu přitom podařilo přiblížit lépe než leckterému etnografovi či kulturnímu antropologovi.

Nepopisuje totiž jejich život, ale v novele nechává promlouvat jednu z klíčových postav tohoto etnika - vypravěče, který udržuje pohromadě rozptýlenou komunitu. Putuje pralesem od jedné malé vesnice, ve které stejně obyvatelé nezůstanou déle než pár let, k druhé. Ve svých příbězích mísí klípky s dávnými mýty a tím udržuje kulturu Mačigengů. Mimochodem přitom ukazuje, jak důležité je pro kulturní identitu slovo.

Krvácející stromy a mizející kultura

Magické působení příběhů umocňuje kontrast s druhou rovinou. Ta přináší stylisticky zcela odlišně napsaný příběh takřka detektivního, ale nijak usilovného pátrání autora po osudu svého přítele z mládí, židovského chlapce Saula, jehož tvář hyzdilo veliké mateřské znamení. Právě jeho jako prvního zaujali Mačigengové tím, že nevzdorují osudu, ale přijímají ho. Zvednou se a putují dále do hloubi civilizací oklešťovaného pralesa.

Formálně se Vypravěč podobá Tetičce Julii a zneuznanému géniovi, kde se prolínal osud dospívajícího hlavního hrdiny s barvitými příběhy rozhlasových her, předchůdců to dnešních telenovel. Dílo má ovšem větší hloubku. Nejde o pouhý soubor mačigengských mýtů, natož pak o detektivku.

Očima nejen Mačigengů

Odhalit identitu tajemného vypravěče není nijak obtížné. Kniha především přináší zneklidňující otázky nad agresivitou naší společnosti, která bezohledně likviduje veškeré alternativy. A tak i amazonské indiány nejprve vyhání, pak je v době kaučukové horečky z časů krvácejících stromů zotročuje, posléze se je snaží integrovat pomocí zcivilizování a v tomto případě násilné evangelizace, aby je nakonec studoval jako představitele mizející kultury. To vše je v knize podáno očima Mačigengů na pozadí jejich mýtů, do nichž je umně zapleten i motiv z Kafkovy Proměny.

Vargas Llosa přitom nachází nejen paralelu mezi Mačigengy a také věčně pronásledovanými Židy, ale také mezi osudem odlišného jednotlivce a slabších kultur. A poselství knihy se netýká jen odlišných etnik, ale také subkultur, které majoritní společnost také potlačuje.

Mario Vargas Llosa: Vypravěč, přeložila Anežka Charvátová, Mladá Fronta, 186 stran