Článek
V pražských kanálech je podivným způsobem zavražděn bohatý profesor židovského původu. Vypadá to na rituální zločin, ale může jít i o falešné stopy nastražené pachatelem. Stopy vedou do Akademie věd ČR, kde zámožnému muži každý druhý dlužil peníze. Počet podezřelých se nezužuje a navíc se objevuje další mrtvola. Zločiny mohou souviset i s tajemnými svobodnými zednáři...
Režisérovi se tu podařilo dát dohromady obdivuhodnou sestavu předních českých herců, i ve vedlejších rolích se setkáváme s takovými esy, jako jsou Josef Abrhám, Viktor Preiss, František Němec nebo Martin Myšička. Na hercích se tedy nešetřilo a ani v jiných ohledech film nevypadá lacině.
ČT se chlubí tím, že nechybí dostatek kvalitních exteriérů, honička v autech i výbuch, jenže to už dnešního diváka příliš nezajímá. Když srovnáte cokoliv českého se světovou produkcí, nemůžeme konkurovat. Všechno tu už bylo v lepším provedení.
Scenáristická plichta
Český film to může vyhrát jedině scénářem, nikoliv výpravou, a v tomto případě jde spíše o „plichtu“. První problém představují některé dialogy, které neodpovídají kontextu. Obecně postavy mluví hrozně šroubovaně až knižně a když jedna s úsměvem řekne: „Vy jste mě přišli zatknout, to je báječné“, tak to už hodně drhne. Trapné chvilky si divák prožije i u nechtěně humorné hlášky „To není z tohoto světa“, když má botanik pro policii určit druh rostliny.
S logikou na štíru je také postup údajně špičkových kriminalistů, kteří se z chvilkového rozmaru bez přemýšlení vloupají do cizího domu, samozřejmě bez povolení, ani se nemaskují a před domem nechají stát své služební auto! Svatá prostoto, to snad žádný zkušený kriminalista nedělá, uškodil by jen sám sobě, nikoliv pachateli.
Na druhou stranu filmu hodně pomáhá humor, špičkování mezi Geislerovou, Dvořákem a dalšími kolegy, fóry o venkovanech a „pražácích“ atd. Ztracená brána je vlastně docela příjemná zábava, jako vážný thriller však v žádném případě neobstojí.