Když jsme si po telefonu domlouvali schůzku, zmínil ses, že jsi tento týden zaneprázdněn prací v nahrávacím studiu. Můžou se tedy fanoušci těšit na cédéčko s novými písněmi?

Ano, ale zatím nikam nepospíchám, bude to ještě nějakou dobu trvat. Cédéčko by mělo vyjít až v příštím roce. V těchto dnech vznikají v mém domácím studiu první demonahrávky. Když jsem před pěti lety dělal album Za dveřmi, přišel jsem do studia spolu s muzikanty, nahrál jsem základ a oni podle chuti dohrávali, co je zrovna napadlo. Když si to cédéčko dnes zpětně poslechnu, řadu věcí bych na něm změnil. Proto to tentokrát udělám jinak, v domácím studiu natočím demonahrávky, které si pak půl roku nechám znít v hlavě a až potom půjdu do profi studia, kde se to znovu nahraje. Zda tam budou i nějací další hudebníci, ještě nevím, ale chtěl bych, aby ty písně zněly podobně jako na koncertech.

Čekání na nové řadové album může fanouškům zkrátit chystané vydání archivního záznamu koncertu z poloviny osmdesátých let. Jak vznikl nápad vydat tento historický záznam na CD?

Nahrávka vyjde u EMI Czech republic v edici Archivy se otevírají. Jde o záznam koncertu, který se konal v roce 1984 v Orlové v tehdejším klubu Zátiší. Producent Zdeněk Vřešťál ten záznam nějakým záhadným způsobem dostal do ruky a šéf EMI Vladimír Kočandrle se to rozhodl vydat, mělo by to vyjít 21. září. Já jsem to přitom ještě celé ani neslyšel, Zdeněk mi jen poslal část nahrávky a já jsem přitom zjistil, že na některé písničky už jsem zapomněl. Asi u čtyř si vůbec nepamatuji, že bych je složil. Ale texty k nim jsem ve svém domácím archivu našel, tak snad jsem je tehdy opravdu napsal.

Vzpomínáš si ještě na ten koncert, který nahrávka zachycuje?

Samozřejmě vím, kde to bylo, protože jsem tam hrál dvakrát. Pamatuji si, jak tam byly rozmístěny stoly a kde stálo pódium. Atmosféra byla skvělá, tak jako na všech koncertech z té doby.

Příští týden se chystá v ostravském klubu Parník koncert s novým programem nazvaným Recitál 2012-2013. Zazní v něm i písně z nově připravovaného studiového alba anebo některé z těch zapomenutých, které vyjdou na koncertním záznamu?

Já jsem vždycky svoji novou koncertní sezónu začínal na festivalu Zahrada v Náměšti, kdy jsem vždy představoval i nové písně. Letos se ten festival bohužel nekonal, a tak jsem posunul zahájení sezóny do klubu Parník, kde už několik let vždy na podzim koncertuji. Takže nové písně představím tam. V novém koncertním programu tak trochu bilancuji svoji tvorbu. Novinky tam zazpívám čtyři a z těch starších, které už jsem dlouho nehrál, tam budou také asi čtyři.

Ve svých komentářích na facebookovém profilu se netajíš svou znechuceností ze současných společenských a sociálních poměrů. Nejsi v pokušení se k politice vyjadřovat i v nových písních?

Je pravda, že jsem znechucen tím, co se tady děje. Se.. mě Kalousek, se.. mě Drábek, se.. mě Nečas. Zrovna teď řeším problém s tím, že mi chtějí sebrat průkazku ZTP. Bojuji o ni jako blázen. Kdybych neměl nohu nebo ruku, tak s tím asi problém nebude, ale to, že jsem po mrtvici, mám problémy se srdcem a pohybuji se jen velmi těžko s pomocí hole, úřady nezajímá. Přitom nepotřebuji po nikom žádné peníze, jde mi hlavně o to, abych mohl zaparkovat co nejblíže u doktora, protože ujít 300 metrů pro mne představuje dvacet minut času a velkou fyzickou zátěž...

Pár pokusů se z toho naplno vyzpívat jsem měl, ale nakonec jsem vždy došel k tomu, že by to znělo příliš prvoplánově. A balit to do nějaké poetiky taky není to pravé, protože lidé se už odnaučili číst mezi řádky, jako to uměli dříve. Takže s tím bojuji tak, že většina nových písní je o chlastu a ženských, ale také o smrti a naději.