Diváci aplaudují každé mluvené i písničkové číslo pilířů pro změnu divadla Slováckého - Pavla Majkuse, Petra Čagánka a Davida Vaculíka. S každým textem a jeho notovým opuntíkováním si člověk uvědomuje paradoxy, které od největší slávy Voskovce, Wericha a Ježka ve 30. letech odnáší čas.

Vzkazy od V + W

Od desetiletí Osvobozeného divadla, proměněného ještě s Honzlovým přispěním z nástroje Devětsilu v pichlavé politické divadlo, vysmívající se čecháčkovství a náckovské ideologii - uplynulo teprve osm desetiletí, tedy jeden lidský život. Na jejich poezii, ironii, nesmrtelně aktuální předscény a řádku inteligentně ježatých her navázali pak úsečkami zhruba stejně dlouhými Suchý se Šlitrem nebo Vodňanský se Skoumalem, v menším rozsahu pak čeští, moravští a slezští písničkáři.

Jako by 3 strážníci, které k 70. výročí Ježkovy smrti v Americe (1942) provozuje hradišťská agentura Pierrot, v jiném žánru dopovídali smutek valící se na člověka z vynikajícího kousku Jana Mikuláška a Dory Viceníkové Korespondence V + W v brněnské Redutě. Smutek z poválečně beznaděje výjimečných Čechů.

Tmavomodrý svět

3 strážníci (ve Zlíně a v Brně je hráli s lepším názvem - Tři strážníci) nejsou divadelní inscenací v pravém slova smyslu. Odlehčeně, poučně a s úsměvem vypravují, nabízejí k tomu vějíř evergreenů od  titulního přes Davida a Goliáše, Stonožku, Klobouk ve křoví, O Španělsku si zpívám, Bugatti step, Blázen a kat... - až po Tmavomodrý svět.

S třemi muzicírujícími herci Slováckého divadla, vystupuje u klavíru Ivo Kučera a s kontrabasem Jiří Wilka. Všichni excelentně zpívají i náročné vícehlasy. Ideální kousek pro školy, ve kterých snad Osvobozené divadlo ještě zůstalo v osnovách. I když se autoři politickému ukotvení Ježkových písniček, nevím proč, opatrně vyhýbají.
Jak to bylo s „odpoutanými“ po Ježkově smrti, na to pak zajeďte kouknout do Brna. Korespondenci přetahují v Redutě do další sezóny. A říká o Češích skoro všechno.

Pierrot Uherské Hradiště - Ivo Kučera, Jaroslav Ježek: 3 strážníci. Režie a hudební nastudování Ivo Kučera, výprava Ivan Vacke. Premiéra 5. března na Malé scéně Slováckého divadla Uherské Hradiště, psáno z reprízy 24. srpna 2012 v Lázeňském divadle na Divadelních Luhačovicích.

Celkové hodnocení: 60%