Anton Markoš, Josef Kelemen: Berušky, andělé a stroje

Biolog a informatik se pokusili najít společnou řeč a dojít k nějakému srozumitelnému vysvětlení, jaký je rozdíl mezi živým organismem a strojem a zda stroj někdy v budoucnu může překročit hranici mechanického neživota a "obživnout". Během hledání však objevili především spoustu dalších otázek a určitého závěru se s jistou sebeironií a skepsí vzdali.

Pozoruhodné a mystikou zavánějící však je, že jednu z dílčích odpovědí (hypotéz?) uvádějí na straně s dvojitým symbolem nekonečna - 88: Vesmír není ovládán žádnou nutností, právě naopak: vesmír je schopen jisté nutnosti vytvořit. (...) Není v podstatě rozdílu mezi evolucí společenskou, evolucí života a evolucí kosmu.

Dokořán

Vladimír Körner: Psí kůže, Kámen nářku

První z próz znají snad pamětníci z původní filmově televizní podoby (1984, v režii A. Moskalyka); knižně vychází drsný příběh z třicetileté války potřetí.

Kámen nářku (dopsáno 1997) se dostává ke čtenářům poprvé. Novela ze soumraku humanismu, z rudolfínské Prahy víc ďábelské než magické, je temnou variací golemovské legendy a zneklidňujícím proroctvím. Ani stín naděje! - nenechává spisovatel na pochybách čtenáře, že happy end se konat nebude, všechno je počátkem konce. Obě prózy jsou osmým, ale prvním vydaným svazkem Spisů Vladimíra Körnera.

Dauphin/Periplum

Karl-Markus Gaulss: Vymírající Evropané

Rakouský, v Salcburku žijící esejista, kritik a vydavatel časopisu Literatur und Kritik již delší dobu věnuje pozornost národům, které sice "žijí", ale z mnoha důvodů pro naprostou většinu obyvatel Evropy neexistují.

Zatímco v Německu sídlící slovanské Lužické Srby známe, informace o kočevských Němcích (Slovinsko a Chorvatsko), sefardských Židech v Sarajevu, albánských Arbereších v jižní Itálii a Arumunech (Albánie, Makedonie, Řecko) jsou pro nás překvapivé: Když jsem se před několika lety poprvé zmínil o Arumunech v drobném článku, v němž jsem se zabýval jazyky Evropy, ohlásilo se mi pár čtenářů. Domnívali se, že jsem si je vymyslel... - píše Gauss.

Přeložila Zlata Kujnerová, Vitalis

Seymour Martin Lipset: Dvousečná zbraň

Rub a líc americké výjimečnosti

Jeden z doyenů americké sociologie a politologie napsal (a poprvé vydal v r. 1996) portrét dnešní osamělé a čím dál bezradnější velmoci. Žádná dojmologie, žádné moralizování, ale zasvěcený, na mnoha studiích, statistikách, výzkumech založený portrét. A také velice věrohodný pokus o vysvětlení, proč celý svět Spojeným státům americkým dýchá na záda a proč mu nezbývá než podle nich tančit: Rozvinutější země ukazuje méně rozvinutým zemím obraz jejich budoucnosti - cituje Lipset Marxův Kapitál!

Přeložil Martin Pokorný, Prostor