V Bourneově odkazu se opět dostáváme do světa konspirací, kde americká vláda může za všechno ošklivé na tomto světě a s oblibou vraždí nevinné sexy vědkyně s mandlovýma očima (Rachel Weiszová). Mocný šéf tajných operací Byer (Edward Norton) chce totiž ukončit jeden z programů tajných agentů, který začíná představovat bezpečnostní ohrožení. Pomocí pilulek odstraní agenty v USA, Koreji i Pákistánu, ale Aaron se vymkne kontrole a přichází z divočiny do města, aby udělal pořádek.

Hlavní hrdina v podání Jeremy Rennera

Hlavní hrdina v podání Jeremy Rennera

FOTO: Universal

Je také potřeba zlikvidovat vědce, kteří pilulky ovlivňující funkce mozku agentů či nárůst svalů vyvíjejí, a tak naprogramují mozek jejich kolegy, aby se na oko „zbláznil“ a v amoku všechny postřílel. Jedna doktorka ale přežije (Weiszová) a když se tajná služba snaží zinscenovat její sebevraždu, dorazí sošný hrdina a začnou praskat kosti...

Tak se otevírá více než dvouhodinový příběh Bourneova odkazu, gejzír výbuchů, střelby, honiček, soubojů a rvaček. Byer pronásleduje agenta a doktorku po celém světě, ale vždy přijde o minutu později, než potřeboval.

Agent a doktorka prchají Manilou.

Agent a doktorka prchají Manilou.

FOTO: Universal

Film samozřejmě odpovídá parametrům velkorozpočtové hollywoodské produkce, akce má zběsilý střih, výbuchy řádně detonují a hlavní hrdinové jsou celkem sympatičtí, takže příznivci bezduché akce by neměli být zklamáni. Nepřichází ovšem nic převratného (kamera, efekty), spíš běžný standard, což platí i pro herecké výkony. Vzhledem ke skutečně šílenému rytmu akce nakonec vůbec nedojde na romantiku, což se u postavy doktorky ze začátku trochu nabízí. Film je tedy velmi emocíprostý.

Rozhodně mu nemůžeme upřít šikovně napsaný napínavý příběh, i když scénář má svá slabší místa. Přeskakování z jedné jedoucí motorky na druhou a souběžné likvidování policisty na ní sedícího nevypadá moc realisticky a můžeme se také podivovat nad tím, jak policie v chaotické filipínské Manile (1,7 miliónu obyvatel) během pár minut najde dva lidi v zapadlém laciném penzionu někde na pokraji slumu. Opravdu jsou filipínští majitelé penzionů tak precizními spolupracovníky neméně precizních filipínských úřadů?

Většina fanoušků bourneových eskapád se však nad věrohodností scénáře zamýšlet nechce a nebude, jako u většiny podobných spotřebních filmů, které nemají žádné ambice kromě finančních.

Celkové hodnocení: 70 %