Tahle stážistka se totiž rozhodla, že vlastenecké povinnosti a vlajce je třeba obětovat trochu více, než se obvykle dělá, zvlášť, pokud jde o samotného prezidenta a jeho potřeby. Jak vyplyne z filmu, na mušce je tentokrát lidské pokrytectví morální stupidity a dobropočestných strážců morálky, kteří hlídají nejenom to, jak se v soukromí baví hlava nebo jiné části státu. Aby nebylo pochyb, autoři to otloukají divákovi několikrát o hlavu a servírují mu tohle téma, které je očividně opravdu pálí, po lopatě.

Příběh dvou poznamenaných lidí

"Odsouzeníhodnému" kouzlu mladší ženy ve filmu podlehne i úctyhodný stárnoucí, ale svérázný muž, vyhozený profesor antické literatury a "Achilles na viagře" Coleman Silk (Anthony Hopkins). Tenhle hrdina a čerstvý vdovec si najde okouzlující ženskou šelmičku Fauniu (sugestivní Nicole Kidmanová), jež vulgárně svádí a občas trochu kouše. V Silkovi probudí sexuální apetit (konečně zase žije, říká film). Zároveň si tahle silná, zraněná a proto všehoschopná žena sebou nese pořádnou nálož tragické minulosti, v podobě dvou dětských urniček uložených ke spánku pod postelí a šílence zabijáka v autě Lester (Ed Harris). A protože i profesorova minulost není bez poskvrny - Achilles vyrostl jako černoch s překvapivě světlou pletí v době, kdy se považovalo za národní povinnost třídit rasy - je zaděláno na životní drama.

Příběh je vyprávěn od konce

Film vychází z bestselleru Philipa Rotha a je vyprávěn retrospektivně od konce, takže už v prvních pěti minutách víme, jak to dopadne. Jen se za dvě hodiny osvětlují souvislosti, ironie a tragické repetice života, který je chytil do pasti.

Retrospektivní vzpomínání dává možnost, aby kameraman Jean Yves Escoffier rozehrál nostalgické retrozáběry, světlé barvy a nahnědlé malířské tónování. Nostalgická, nasládlá atmosféra posouvá tohle bilanční drama dvou osudů a potažmo i americké společnosti ale pouze k dojímavému, duchaplnému rozjímání. Je toho moc! Nad minulostí se nemusí jen posmrkávat pít či souložit, ale dělat i něco užitečného. Nechybí tu řeč kajícníků, kteří v kostele přiznávají, jak velikost hrdiny dříve nedocenili a proto nakonec splakali.

Ve své podstatě je Lidská skvrna filmem narcistickým a vyumělkovaným. Vždyť už ten hrdina, který má být vzácným a neobvyklým kamenem filmu, je tak konvenčně dokonalý, inteligentní a okouzlující, až je to otravné. Profesor Achilles ztělesňuje zřejmě jistý západní ideál muže made in USA, sebevědomého a cílevědomého, prudkého i lidského, který si nebere servítky, když bojuje za Pravdu. A který v mládí rozvíjí tělo i ducha, je špičkovým boxerem a nadaným studentem literatury. Jen si to trochu poplete, když svádí dívku. Nejdříve jí sice půjčí knihu, která "ti změní život" (takhle se mají psát literární kritiky), ale poté už ji před milováním učí jenom box. Ačkoliv by měl raději sypat veršíky z Vergilia (v originále). Ale někde na světě a v Americe asi zvlášť si to trochu pletou.

Lidská skvrna, USA (2003), 106 min

Režie: Robert Benton, Scénář: Nicholas Meyer podle bestselleru Philipa Rotha, Hudba: Rachel Portman, Kamera: Jean Yves Escoffier.

Hrají: Anthony Hopkins, Nicole Kidmanová, Ed Harris, Gary Sinise, Wentworth Miller.