Dalším obrovským lákadlem je bohatě zdobená knížecí koruna Salmů, kromě ní je v Česku už jen Svatováclavská koruna. „Chtěli jsme návštěvníkům ukázat unikátní sbírku honosných nádob z horských křišťálů. Nemá obdoby svou kvalitou i rozsahem. Rájecká sbírka zůstala i v padesátých letech na zámku a byla dokonce na prohlídkové trase v prosklené barokní skříni, tam mohli ale návštěvníci jen tušit, co se v ní vlastně skrývá,“ prohlásila Lenka Kalábová, která klenotnici připravila se svým kolegou Michalem Konečným.

Korunu nalezli náhodně

„Nyní ji chceme ukázat zblízka, aby mohli lidé obdivovat všechny detaily včetně řezeb. Cena sbírky je nevyčíslitelná,“ dodala. „Zvolili jsme moderní způsob prezentace, jaký se používá u podobných sbírek na západ od našich hranic. Je to unikátní, bezprecedentní sbírka v rámci střední Evropy, podobně ucelená je jen ve vídeňských císařských sbírkách. O jejím původu toho bohužel moc nevíme, měla ji shromažďovat snad všechna knížata z rodu Salmů, a už ve své době měla unikátní místo v dějinách Moravy a celé Habsburské monarchie,“ upozornil Konečný.

Horské křišťály jsou spojovány s tzv. sbírkami kunstkomor, z nichž nejvýznamnější byla sbírka Rudolfa II. A právě ke čtyřstému výročí úmrtí panovníka, který se nesmazatelně zapsal do našich dějin, byla klenotnice otevřena. Nejstarší artefakty ze sbírky pocházejí z poloviny 16. století z dílen benátských mistrů, nejmladší jsou ze začátku 18. století z Německa. V klenotnici je doplňují například Řád zlatého rouna nebo domácí jantarový oltář.

Na návštěvníky rájeckého zámku čeká další unikát – knížecí koruna, která dominuje další místnosti. Ta byla nalezena náhodou před několika lety v depozitáři zámku a náročně restaurována. Je posetá polodrahokamy a zdobí ji perličky a stříbrné plátky.
V době nálezu už byla značně poškozená, skelet se rozpadal, některé perličky byly popraskané nebo zcela chyběly.

Koruna představovala symbol moci knížat Salmů

Salmové patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody. Patřily jim rozsáhlé pozemky zejména na Blanensku, jejich hodnota by se nyní šplhala do miliard korun. Po válce ale na základě Benešových dekretů o majetek přišli, tehdejší hlava rodu Hugo Salm se totiž přihlásil k německé národnosti. Po válce chtěl znovu československé občanství, než ale mohla být jeho žádost projednána, zemřel.

Dědičky rodu vedou stále neúspěšný boj o navrácení majetku a tvrdí, že Hugo Salm byl jako Němec zapsán svým sluhou, nebo že tak učinil na naléhání svých zaměstnanců, aby je ochránil před nacisty.