Článek
Mezi nejzávažnější momenty materiálu patří ten o Springsteenově depresích a návštěvách psychoterapie od roku 1982. "Měl sebevražedné úmysly," tvrdí jeho dlouholetý přítel Dave Marsh. "Jel jako raketa, vyšel z ničeho a najednou mu podlézali ve dne v noci, z toho pak můžete mít vnitřní konflikt ohledně sebeúcty."
Zmiňuje také hádku o píseň Ain't Got You se Stevem Van Zandtem, která člověka donutí zamyslet se obecně nad posláním slavného umělce. Springsteen v roce 1987 napsal hodně osobní text o svém životě a hlavně penězích, které ho obklopily.
"Tohle je pravda, jsem prostě to, co jsem, je to o mém životě," bránil se Springsteen kritice, ale Van Zandt mu na to řekl, že je to kravina, protože lidi nechtějí, aby mluvil o svém životě.
"Na tvůj život kašlou, oni tě potřebují pro svoje životy. To je tvůj úkol. Dodej nějakou logiku a soucit a vášeň do toho chladného světa, rozpadlého, zmateného světa - to je tvůj dar. Vysvětluj jim jejich životy, ne tvůj."
Springsteenův E Street Band při vystoupení v Praze
Problémy se svou pozicí ve světě a v hudbě řeší i jeho žena Patti Scialfaová, která je sama hudebnicí, ale žije hodně ve stínu Springsteena. Její role v bandu ji prý frustruje.
"Moje role ve skupině je spíše figurativní než hudební. Někdy mě frustruje, když přijdu s něčím, co je unikátní, ale ve skupině pro to není prostor," míní absolventka jazzové konzervatoře v Miami.
Springsteen v článku vzpomíná na zemřelého saxofonistu a přítele Clarence Clemonse, kterého nyní nahradil jeho synovec Jake Clemons. Když nastoupil do skupiny, Bruce mu řekl: "Když budeš s náma hrát na saxofon, lidi tě nebudou srovnávat s Clarencem, budou tě srovnávat se svou vzpomínkou na Clarence, se svou představou."
Jake ovšem sám pochopil, že hrát ve stínu legendy je takřka nemožné. V takových případech je asi nejlepší vůbec nenapodobovat a maximálně se hráčským stylem odlišit od svého předchůdce.