Mendelův převratný objev zůstal v jeho době bez ohlasu. Vědecký svět Mendela plně docenil až dlouho po jeho smrti a uznal jeho prvenství až počátkem 20. století. Sám objevitel zákonů dědičnosti na nezájem soudobé vědy podle tradice reagoval slovy: "Můj čas přijde."

Augustiniánský klášter v Brně, kde Mendel působil, je nyní podle bývalého předsedy Akademie věd Václava Pačesa, který patří k prvním vědcům na světě, jimž se podařilo přečíst DNA, Mekkou biologie. Přání navštívit Mendelovo působiště má snad každý významný zahraniční vědec, který přijede do Prahy, řekl.

Výstava potrvá do konce října

Výstava, která bude otevřena do 28. října, informuje o milnících Mendelova života (1822 až 1884). Mendel se nezajímal jen o dědičnost, ale také o astronomii, meteorologii a rád včelařil. Nakonec se stal opatem augustiniánského kláštera v Brně, takže musel více času než vědeckému bádání věnovat "managementu".

Návštěvníci na výstavě uvidí sadařské nářadí a mikroskopy, které Mendel používal, i objevitelovy brýle známé z jeho portrétů. Nechybí ani liturgické oblečení, monstrance a Mendelův prsten. Předměty zapůjčilo augustiniánské opatství v Brně. Děti si mohou vyzkoušet svou bystrost při skládání Mendelova portrétu.

Budova Národního technického muzea, která byla postavena před 2. světovou válkou, má po náročné rekonstrukci expozice ve 12 sálech na více než 3000 metrech čtverečních. Pro krátkodobé výstavy je k dispozici téměř 1000 čtverečních metrů. Poslední tři stálé expozice budou podle vedení muzea dokončeny v příštím roce.