Debatu o tom, jak málo se čte v arabském světě, rozpoutala už lednová zpráva této organizace. V ní se uvádělo, že arabské dítě se čtení věnuje ročně v průměru jenom šest minut. Děti na Západě čtením ročně stráví 12 000 minut, tedy více než osm dní.

Češi jsou na tom podle českého průzkumu ještě lépe, v průměru přečtou 17 knih ročně, denně se čtení věnují 38 minut.

Arabové po zveřejnění údajů týkajících se své oblasti zahájili bouřlivou debatu na internetu. Podle mnohých údaje odrážejí stav školství a také to, že arabské rodiny zavítají do knihoven s dětmi jenom zřídka. Další propagovali aktivnější využívání internetových knih. Svou roli ale hraje i část obyvatelstva některých arabských zemí, která není plné gramotná a čtení a psaní jí dělá problémy.

Student Hind Saúd na twitteru sdělil, že rodiny se scházejí povětšinou u televize. "Nikdy jsme v rodině společně nečetli ani se nebavili o žádné knize," napsal.  Studentka medicíny z Rijádu Ghádir Šihabíová přiznala, že se čtení začala víc věnovat, až když vstoupila na univerzitu. "Musíme si vyhledávat informace a to se mi líbí. Ve škole jsme mívali jen jednu učebnici. Člověk se zlepšuje, když víc čte," řekla k debatě televizi Al-Arabíja.

Pětina lidí čte pravidelně

Na to, že četba nepatří k oblíbeným aktivitám lidí na Blízkém východě, upozornil i průzkum zveřejněný loni v dubnu. Vyplynulo z něj, že jenom pětina lidí čte pravidelně. Ze skupiny občanů do 25 let třetina přiznala, že si knihu jen pro radost nepřečetla vůbec nebo jenom velmi zřídka.

Podle tohoto průzkumu se čte nejvíce v Iráku, Maroku, Egyptě a Bahrajnu. Občané Spojených arabských emirátů jsou až na 5. místě, tam se k pravidelným čtenářům řadí jenom 22 procent obyvatel.

V zemích náležejících k Lize arabských států s obtížemi čte a píše 100 miliónů osob, tedy téměř třetina. Za jeden z faktorů malého počtu čtenářů mezi Araby se považuje také to, že přibývá lidí, kteří nepovažují za nezbytné učit se číst arabsky a raději se věnují angličtině.