Je to možná nošení dříví do lesa, ale připomínám, že přehlídka má nebývale dobrý zvuk. Sjíždějí se na ni výjimečně reprezentativně zastoupení teatrologové a kritici ze všech českých univerzitních měst i ze sousedního Polska, a také početná družina studentů, kteří loni vydávali dokonce dva konkurující si festivalové zpravodaje. Každoročně jsme svědky úžasu všech, jakýže zvuk a kvalitu má divadlo v sociálně problematickém městě

To nejlepší z Ostravy

Vžily se už bonmoty, že Národní divadlo moravskoslezské je jediným fungujícím národním divadlem v Česku, že ostravští loutkáři umí strčit do kapsy konkurenci z loutkářsky mnohem věhlasnějších měst, že v Ostravě je postaráno o mladé diváky, o divadelní experiment, že štikou v rybníce je nejenom díky skandálům s nahatými lyžaři podle Martina Velíška Bílé divadlo...

Tím hlavním jsou inscenační výsledky. K legendám patří Rychlé frézy, Lucerna, Romance pro křídlovku, Láska na Krymu, Krvavá svatba, Kytice, Prorok Ilja, a Skleněný zvěřinec.

Králem bude Fedotov

Také letos budou Pavlovský, Just, ale i další Bobčinští a Dobčinští divadelní kritiky padat doslova na zadek. V Ostravě dali totiž hned dvojnásobnou příležitost mágovi divadelní režie Sergeji Fedotovovi. Vyplatilo se. Jeho insenace Bulgakovova Psího srdce v Aréně i nejnovější Dostojevského Idiot v Divadle Petra Bezruče jsou inscenacemi z rodu fatálních.

A to se ještě Divadlo Petra Bezruče pochlubí Jordanem Janusze Klimszy a Ústy Micka Jaggera Andrzeje Celiského, Aréna zase Neidentifikovatelnými lidskými ostatky Janusze Klimszy a Goldflamovým Komplikátorem režiséra Akrama Staňka.

Z palety národního divadla

Dům loutek může být pyšný na bezslovnou adaptaci Puškinovy pohádky O rybáři a rybce režiséra Ibragimova a na Nosálkův shakespearovský Sen noci svatojánské. Z palety ND upozorňuji při zahájení Ostravaru na Lipusovu diváckou inscenaci de Marivauxovy Hry lásky a náhody, na Carrovu Maju režiséra Václava Klemense či na Deákovo nastudování Shakespearova Hamleta.