Smrtelné hříchy očima Romana Eröse

Snad nejvíc charakterizuje děj název předposlední povídky Sedm miliard lidí a každý má svůj příběh. Vše začíná Alešem Faiglem, řečeným Pampam, jenž žil ve stínu obav z násilnického spolužáka, který ho pronásledoval až k úplnému konci. Kdo je oběť a kdo viník, musí se pak čtenář ptát. Alešovi blízcí a přátelé procházejí dalšími děsivými příhodami, v nichž vysvítá naděje ponejvíce s autorovým smyslem pro humornou nadsázku. I s potřebou vyrovnání se především se sebou samým.

Erös, který za prvotinu Cadik získal v roce 2008 cenu Máchova růže udělovanou Akademií literatury české, dokazuje, že citlivě vnímá svět kolem. A dokáže ho působivě popsat. Není jeho vina, že sleduje příběhy sobectví v časech před politickým převratem a po něm. Nezavírá totiž oči před skutečností. Vidí svět plný násilí, bojácnosti lidí ničených malým sebevědomím, neschopných se postavit zlu. Vypráví o ženách, obětech psychopatů, tvářících se navenek jako pohodoví taťkové.

O rozpadech manželství, o následcích podlehnutí démonu alkoholu. Jeho postavy přitom nejsou uzavřeny jen do Čech. Jejich domovem je náš svět. Není to veselé čtení, ale to nebylo cílem literárního díla vznikajícího řadu let. Zásah do srdcí živých se podařil. Kdo si chce knihu pořídit, musí se ozvat na autorovu adresu r.eros@centrum.cz. Stojí to za to.