Článek
Autorská trojice Stanislav Slovák, Jan Šotkovský a Petr Štěpán se osvědčila již u ironicky brakového Měsíčního kamene. Ten pokus byl reakcí na nepodarek ND Zlatý drak. Vypravování o panduru Trenckovi je pro změnu nepřímou reakcí na propadák téže scény Černá madona.
Hana Kováříková představuje císařovnu Marii Terezii.
Císařovna Marie Terezie (Hana Kováříková) v poviánu s následníkem trůnu Josefem II.
V Bavorsku oslavují vojácké kousky divokého velitele pěšáků posbíraných na turecko-rakouské hranici v dnešním Chorvatsku a Srbsku jako u nás třeba bitvu u Slavkova. Jenže Šotkovský nakládá s fakty volně. Krutého pandura nechává prožít galantní románek i s Marií Terezií, generála Laudona nebo hraběte Pálffyho posunul v čase...
Proč ne, také Shakespeare z úspěšného panovníka Richarda III. udělal zrůdu a Tři mušketýři byli rytíři přikrášlenými stejně jako Trenck. Prostředí Biskupského dvora s kulisou z žabí perspektivy viděných věží Petrova a s Merkurovou kašnou Ignáce Bendla dotvořil počítačovými kouzly Petr Hloušek, dobový kolorit slohů od gotiky po baroko podtrhly kostýmy vojáků i dvořanů Andrea Kučerová a Eliška Ondráčková. A scenérii inscenace naplňuje baronův osobně komponovaný Pochod pandurů.
Hana Kováříková jako císařovna Marie Terezie, Irena Konvalinová coby její důvěrnice Marie Karolína Fuchsová.
Muzikálovému obsazení, ale jen se zdařilými autorskými kramářskými písněmi, které zpívá Jakub Uličník, vévodí v titulní roli Petr Štěpán, v dalších pak Martin Havelka, Dušan Vitázek, Hana Kováříková a Patrik Bořecký. Baron Trenck není dramatické veledílo, ale chválím ho za vhled do opomíjeného 18. století, o němž máme představu jen podle Jiráskovy Lucerny nebo z Němcové Babičky.
Celkové hodnocení: 70 %
S. Slovák, J. Šotkovský a P. Štěpán: Baron Trenck
Režie Stanislav Slovák,
dramaturgie Jan Šotkovský.
Městské divadlo Brno.
Světová premiéra 23. června na Biskupském dvoře.