Josef se vždy hlásil k bratrovi, s nímž bydlel většinu života. „Chlapci, kteří nejdříve spolu uličníkovali v otcově zahradě, uchovali si tuto shodu, jakou mělo jejich dětství, i pro jiné štace života,“ charakterizoval zdroje vzájemné spolupráce.

Připomínají to próza Krakonošova zahrada, hry Ze života hmyzu, Lásky hra osudná i Adam Stvořitel stejně jako ilustrace Povídání o pejskovi a kočičce a mnohé další počiny.
„Proč maluji, proč píšu? Abych si ulevil,“ vyznal se také Josef Čapek. „Nemám čas ani drzost vyrábět umění. Propadám se životem, smrdím životem. Jsem okouzlen životem, drcený, utahán, nechápu život, lpím na životě, hynu jím a sám sebou. Možno si jen ulevit, ne produkovat.“

Z výstavy v pražském Klementinu

Z výstavy v pražském Klementinu

FOTO: Petr Horník, Právo

Z výstavy v pražském Klementinu

FOTO: Petr Horník, Právo

Na výstavě lze sledovat proměnu výtvarné řeči až k plamenným obrazům z doby nástupu nacismu a jeho útokům na Československo. Právě ze společné vily obou bratrů byl poslán 1. září 1939 do koncentračního tábora Dachau, poté do Buchenwaldu. Před sedmdesáti lety byl převezen do Sachsenhausenu. V dubnu 1945 ho nacisté odvezli do Bergen-Belsenu, kde stopa končí. Šestileté útrapy nepřežil.

Z výstavy v pražském Klementinu

Právě ze společné vily obou bratrů byl poslán 1. září 1939 do koncentračního tábora Dachau, poté do Buchenwaldu.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Chtěli jsme mimo jiné zmapovat i toto závěrečné období jeho života, během kterého ani v hrůzných podmínkách nepřestával tvořit. Jeho básně z koncentračního tábora, jež knižně vyšly až po smrti, pomáhaly přežít i jeho spoluvězňům, kteří je přepisovali a šířili mezi sebou,“ říká Kristina Váňová z Památníku Karla Čapka.

„Je v tom úžasná solidarita i forma odboje intelektuála, jenž se nacházel v prostředí, kde by se zdálo, že už nic dělat nelze. Josef Čapek je svým životem i dílem pro současnost nezpochybnitelnou morální autoritou a rozhodně stojí za to si ho připomenout.“ O nesmrtelnosti jeho odkazu svědčí i planetka (14976) Josefčapek, kterou objevil 27. září 1997 Petr Pravec. Je velká asi devět kilometrů a perioda je zhruba 5,51 roku.

Z výstavy v pražském Klementinu

Proč maluji, proč píšu? Abych si ulevil, vyznal se také Josef Čapek.

FOTO: Petr Horník , Právo

Kdo by si chtěl zážitek z výstavy prodloužit, ve Slovanské knihovně je do 20. července k vidění expozice autora Anatolije Šitova, věnovaná 125. výročí narození ruského pedagoga a filozofa Sergeje I. Gessena (1887–1950), který se v české metropoli podílel na podobě Slovanské knihovny.