Ve snaze zdůraznit, že drží prst na tepu doby, obsadila do něj také představitele tuzemské hip hopové scény včetně rappera a a beatboxera Cossigy. Že je tech cizích slov ve dvou větách až příliš? To nelze popřít, jenomže každá komunita si vytváří vlastní jazyk, používá slova, jimž rozumí jen zasvěcení. Tak okamžitě odliší své od cizích. Je tomu tak nejen ve virtuálním světě počítačových sítí, který je prolezlý anglicismy, tak v hip hopové subkultuře.

Zatímco rap a sprayové malby graffiti jsou už obecně známé,  o beat boxu to neplatí - jde o napodobování zvuku nástrojů, zejména perkusí, na ústa. Free style je druhem rapu, berakeři jsou tanečníci break dance a anda je underground. Chat je místnost, kde mohou vybraní návštěvníci na internetu setkávat a spolu komunikovat.

Co vás láká na hip hopu?

Můžeš v něm být pořád tvůrčí, ať děláš cokoli, můžeš být malíř, DJ, můžeš dělat break dance nebo psát a rapovat, až se najdeš v něčem, za čím si budeš stát, u mě to byl napřed rap, jel jsem ve free style, ale teď je to beat box. Ale zkoušel jsem všechno, se svým obrovským tělem jsem dělal break a věnoval se graffiti, se kterým jsem měl obrovský problémy v České Lípě.  Měl jsem pocit, že je potřeba v České Lípě udělat něco, aby se tam hip hop chytil.

Jak ses dostal k beat boxu?

Každý se jednou dostane ke svému oblíbenému stylu. Media ti přinesou nějaké informace, dostaneš se ke kazetám... Pro mě byla zlomová první deska od Chaozzu. Na tý byla písnička Ňákej nesmysl, což byl první beat box u nás. Ale první beat box jsem viděl u Michaela Winslowa v Policejní akademii. Přes chat jsem se seznámil s člověkem, co se věnoval právě beat boxu . To on na mne prsknul tu beatboxovou slinu. Viděli jsme se v Praze, kde po něm nějací breakeři chtěli, aby jim dělal rytmus. Byl jsem u toho a já cítil, že právě tohle mám dělat. Z tý hiphopový linky ale trochu vyskakuju tím, že dělám divadlo s Jesusem, i když chystáme taky two man show s mašinkami a plánujeme i nějaký doprovod pro taneční divadlo.

Jak jste se dostali k divadlu?

Nám třem od hip hopu - tedy mně, Jesusovi a Dowisovi - nabídli, jestli bychom se nechtěli podílet na divadelní hře. Skočili jsme do toho. Chtěl jsem si vyzkoušet divadelní prostředí. Vytvářím tam doprovodné zvuky, nejen rytmické, ale i ruchy, třeba let letadla. Ale zajímavé bylo i téma chatu.

Máte vlastní zkušenosti s chatem?

Před třemi lety jsem si chat razantně projel, byl jsem na něm skoro denně. Přes něj začala moje hiphopová kariéra. Bavili jsme se, jak udělat tento nebo onen beat, jaký použít hudební program. Pomocí chatu jsem se seznámil s lidmi, kteří byli v té době něco znamenali na hiphopové scéně. Teprve pak jsem se sešli.

Proč jste volil tuto cestu?

Nejsem Pražák, jsem z Mimoně,  a v době, kdy mě hip hop chytil, jsem nemohl nikam jezdit. Táta nade mnou držel pevnou ruku, za což jsem mu teď vděčný.

Tématem hry je ovšem něco jiného - záludnosti vztahů po internetu. Vím, o co na chatu jde, taky jsem si na něm zažil nějaké platonické lásky, ale nezašel jsem v té hře tak daleko, i když je chat výborný. Můžeš říci, co chceš aniž by ses styděl, takže pocity mohou být mnohem silnější. Některé věci, co ti na něm holka napíše, tě mohou dostat do kolen. To se mi taky stalo, ale moje zkušenost s chatem je jiná než ve hře, chtěl jsem se na něm chtěl seznámit s lidmi s branže. Pro měl byl číslem jedna hip hop a ne holky.

Je vůbec možné přenést virtuální vztah do reality?

Podle mne to závisí na člověku, na tom, kolik může na chatu trávit času. Hodně ze pozná ze způsobu vyjadřování, ve stavbě věty existují určité. Ale je to taky hodně o štěstí, můžou na sebe narazit dva lidi pobláznění do chatu. Já bych na to nesázel, Mám přítelkyni, kterou jsem si našel v reálu a nechci hledat virtuální vztah.

Může chat na divadle fungovat?

Myslím si, že může být pro diváka zajímavý, i když přirozeně chat na scéně není tím, čím v reálu. Snažili jsme se ale ukázat, co se na něm děje, že nabízí prostor kde se může odehrávat cokoli. Chtěli jsme divákovi ukázat, že může být zajímavý, protože na něm lze měnit identitu, vystupovat pod jiným jménem.

Nejde jenom o banální příběh lásky, který by se klidně mohl odehrávat kdykoli?

My jsme do příběhu vskočili a snažili se mu pomoci až ve chvíli, kdy už byl daný, ale vím, že byl psán extra na téma chatu.

Nebylo by lepší přenést představení do sítě?

Chat v představení měl původně měl běžet on line, jenomže firma nedodala včas software a tak vznikla verze, ve které se použil program power point, abychom věděli, jak to bude fungovat, když  bude člověk na scéně a za ním poběží texty. Prostě jsme to udělali tak trochu jako komiks.