Článek
Přelomová deska přišla v roce 2010 - Praise and Blame. Na ní poprvé odhodil všechno pozlátko a nazpíval jedenáct coververzí svých oblíbených klasik - výhradně blues, spirituál a rock'n'roll. Dosáhl pravděpodobně nejsyrovějšího zvuku za celou svou kariéru a nejednu středoproudovou fanynku tím odradil.
Folkové nálady a blues kralují na novém albu Spirit in the Room. Většinou se jedná o cizí skladby, třeba od Leonarda Cohena, Paula McCartneyho, Paula Simona, Blind Willie Johnsona a Toma Waitse. Jones jako zkušený muž pozvolna vypráví své i cizí příběhy, rozvážně, zdrženlivě. Jeho sytému a hluboce posazenému hlasu blues atmosféra skladeb skvěle sluší.
Při aranžování se s producentem Ethanem Johnsem drželi při zemi, některé nahrávky jsou pouze akustické, v jiných se objeví elektrická kytara a klávesy, ale pořád se ctí jednoduchost a syrovost. Tom Jones tak v podstatě zopakoval recept z roku 2010 a posluchač už nepřičte desce k dobru moment překvapení. Přesto, takhle potemnělé a skvěle zazpívané album, které, alespoň se zdá, jde interpretovi přímo z duše, má větší hodnotu než jakkoliv dobře zpracovaná komerce podle nejmodernějších trendů.