„Minulé desky vznikaly spíš jako studiové projekty, zatímco současný materiál je opřený o živé hraní. Písně se lépe usadily. Zásluhu na tom má také Tomáš Háček, který desku produkoval. Z připravených sedmnácti písní vybral dvanáct nejvážnějších, tím se repertoár alba dost stmelil,“ potvrzuje hlavní autor písní, zpěvák a multiinstrumentalista Aleš Pilgr.

Část nákladu alba vychází v luxusní edici, obsahující CD a originální kombinaci deskové, karetní a slovní hry, která se má hrát při poslechu hudby. Nedalo vytvoření detailně promyšlené hry víc práce než samotné skládání písniček?

Rádi hledáme nové možnosti, a to i ve formátech nosičů. Jedna naše deska vyšla jako hybrid mezi CD a vinylem. Tentokrát jsme chtěli posluchačům nabídnout nový způsob, jak si užít poslech. Hru jsme vymýšleli a ladili přes půl roku a byla to moc zábavná práce. Materiál na desku je sesbírán z více než dvou let práce, v časovém poměru hudba stále vede.

Hru a částečně i písně propojují „tajemné bytosti Umakartové“. Co inspirovalo jejich vznik?

Občas se vám jistě stane, že odejdete z domu, ale po chvíli se vrátíte, že jste určitě zapomněli zamknout. Jenže zjistíte, že zamčeno je. To jste neudělali vy, ale Umakarti. Ti za nás vypínají plyn, zhášejí světla a zavírají okna. Když v noci zavřete oči a zaposloucháte se, uslyšíte je.

Hraješ zároveň s kapelami Květy a Ty syčáci, seskupenými kolem výrazných autorů. Biorchestr vznikl proto, že jsi neměl „odbyt“ na vlastní skladby?

Moje úloha třeba v Květech je být co nejlepším pomocníkem Martina Kyšperského. On je tam hlavním zpěvákem, a proto je ideální, když zpívá své texty na svou hudbu. Stejně tak je to se mnou a Biorchestrem. Mám štěstí, že se partnerka Jana dokáže do mých textů vcítit natolik, že to funguje, i když je zpívá ona.

Biorchestr tvoří dnes již manželský pár. Říká se, že spojování profese a soukromí nedělá dobrotu. Hádáte se při vytváření muziky?

Jedna naše píseň je přímo o hádání a říká, že to, o co se hádáme, není nikdy tím pravým důvodem, který hádku způsobil. Samozřejmě že na zkouškách dochází ke konfliktním situacím a občas prožíváme krize. Ale soužití a spolupráce na společném díle jsou pro nás vždy důležitější. I když Janča není výhradním autorem repertoáru, její vklad je nepřehlédnutelný. Zpívá polovinu písní a dokáže dobře odlišit, co je dobré a co pitomost. Ne vždy bývá po jejím, ale nakonec musím chtě nechtě uznat, že měla pravdu.