Vladimír Lekeš, jednatel společnosti Adolf Loos Apartment & Gallery a zároveň majitel obrazu zaslal žádost o zrušení památkové ochrany na MK 21. května. Úřad ale nemá, stejně jako v případě prohlášení věci za památku, stanovenu žádnou lhůtu, ve které musí rozhodnout. Musí si vyžádat odborná stanoviska několika institucí. Výsledek řízení ani jeho časový horizont v tuto chvíli nelze ani v nejmenším odhadovat, uvádí MK.

Přestože MK i Národní památkový ústav (NPÚ) tvrdí, že obraz památkou je, Lekešovi před dražbou NPÚ sdělil, že není. Problém je v tom, že obraz byl součástí Waldesovy sbírky, která byla v 90. letech na prohlášení za památku navržena. Podle informací památkářů z obou institucí, kteří se případem zabývají dlouhodobě, ale není zřejmé, zda se proces prohlašování dokončil.

Nekonečné právní spory 

Waldesovu sbírku začal stát v restituci vracet po roce 1996. Stát, respektive Národní galerie ale navrhla v roce 1997 sbírku jako celek prohlásit za kulturní památku - to by znamenalo, že si ji dědicové žijící v USA nemohou ze země odvézt. MK v květnu 1997 prohlásilo památkou část sbírky; restituent se odvolal a rozhodnutí MK pravděpodobně nenabylo právní moci.

Tehdy se totiž stát s restituentem dohodl na odkoupení několika obrazů za 100 miliónů korun a spor již dál nepokračoval. Pravděpodobně nepokračovalo ani "prohlašování" děl mimo kolekci vykoupenou pro NG, tedy i obrazu Tvar modré. Agenda prohlašování děl i nemovitostí za památky zároveň v té době přecházela z NPÚ na MK a věcí, jejichž proces prohlašování nebyl dokončen, jsou údajně nejméně desítky.

Dnes ministerstvo říká, že statut kulturní památky byl obrazu udělen v době, kdy byl ve vlastnictví Národní galerie. Pokud by nyní MK rozhodlo o zrušení památkové ochrany díla, musí majitel před jeho vývozem požádat stát o povolení. V tomto případě by žádal NG.