Cohen zmínil, že hodně slavných komiků je židovského původu jako on sám. Podle něj to vychází z historie, protože humor je jedním ze způsobů, jak se vyrovnat s perzekucí. On sám se ale perzekuován necítí, v Anglii je podle něj relativně málo antisemitismu.

Komedii o severoafrickém diktátorovi natočil díky Muammaru Kaddáfímu: „Kaddáfí mi vždycky připadal legrační, chtěl jsem udělat jím inspirovanou postavu. A pak jsou tu další zábavné osoby jako Turkmenbaši, prezident a diktátor z Turkmenistánu, který přejmenoval čtvrtek a taky chleba po matce, a když mu doktor zakázal kouření, tak přenesl zákaz na celou zemi, aby mu nic nepřipomínalo cigarety.“

Golfista Kim

Kaddáfí ho zaujal také osobní stráží „složenou z třiceti panen, oblečených jako šedesátileté ženy“, které se dočkaly ztvárnění ve filmu. Baví ho a inspiruje také Kim Čong-il, který šíří pověsti o svých neuvěřitelných schopnostech ve všech oborech včetně golfu.

Úspěšný komik vysvětlil, proč nikdy nechtěl dávat normální rozhovory a všude chodil  oblečený jako postava. Bylo to jen kvůli tomu, jak natáčel předešlé filmy Ali G, Borat nebo Bruno. Když točil bez herců, na ulici s reálnými lidmi, nechtěl být prostě poznán. To už dnes ztratilo význam, protože v Diktátorovi pracuje s normálními herci.

Komedie právě vstoupila do kin s velmi dobrými recenzemi. Severoafrický diktátor v ní ze své bizarní zemičky vyrazí na jednání OSN do New Yorku a jeho podlý strýc naplánuje převrat a dosazení slabomyslného ovladatelného pasáčka koz na jeho místo. Vražda se však nezdaří. Diktátor přežije, jenže je nucen se bez peněz a sluhů pohybovat po dnešní Americe plné feministek, bio potravin a menšin hlásících se o svá práva. Diktátor takový svět nechápe a Cohen z toho křeše tuny humoru.