Lásky paní Katty vznikly v 60. letech jako součást her zabývajících se různými podobami lásky. Pod původním titulem Lásky Cass McGuirové je v 80. letech uvedlo liberecké Divadlo F. X. Šaldy s Věrou Kološovou v titulní roli, nyní se na české jeviště vracejí v novém mluvném překladu Jiřího Joska.

Friel napsal spíš impresionistický než dramatický příběh temperamentní Irky, která jako mladá holka odjela do Ameriky, aby se po dvaapadesáti letech vrátila stejně bez prostředků jako odjížděla a s představou, že zbytek života stráví v rodině svého bratra, protože rodina a láska je právě to, čeho se jí za pultem newyorské krčmy nejvíc nedostávalo. Úctyhodná rodina však nekonformní tetičku odloží do domova důchodců.

Téma nikterak nové, tradičně vystavěné na střetu tvrdé reality a snů, do nichž postavy (včetně Katty) halí svou ztroskotavší minulost. Titul je ovšem velkou příležitostí pro tragikomediální herectví Jiřiny Bohdalové.

Bohdalová se do hry ponořila

Ta se role chopila s příjemným civilním výrazem, který se vyhýbá jak úskalí sentimentu, tak i přílišné exprese. Režisér Vladimír Strnisko posílil úpravou textu vazbu hlavní postavy k publiku, jež Katty oslovuje jako svého partnera a spojence. Jinak ovšem režisér herečce ani hře příliš nepomohl, na Strniska je inscenace dokonce až příliš krotká a zatěžkaná. Začíná to už pochmurně nenápaditou scénou, jakoby vybranou z dekoračního fundusu, a pokračuje kostýmem i líčením hlavní představitelky, které ji činí vzhledem k naturelu a minulosti postavy až příliš apartní, přičemž o postavě samé nic nevypovídá, a končí melancholickým klavírem akcentujícím sentimentální tóny hry.

Bohdalová vsadila na energii Frielovy Katty, která je jí osobně blízká, a hraje ji jakoby natruc, mizernému životu navzdory. Uprostřed postav, jimž nezbývá už nic než jejich sny, se rve o každý přítomný okamžik se sympatickou urputností. Mohla by být o něco "ušmudlanější" životem, ale i tak je postavou, která získává diváckou přízeň bez ústupků vkusu a s příjemnou hereckou vervou.

Ostatní postavy v solidním, leč nepřekvapivém hereckém provedení jakoby jen dokreslovaly neveselý a monotónní svět Frielovy hry.

Brian Friel: Lásky paní Katty

Překlad Jiří Josek, režie a úprava Vladimír Strnisko j.h., dramaturgie Alena Kožíková, scéna Karel Glogr, kostýmy Jarmila Konečná, hudba Milan Svoboda, premiéra 27. 2. 2004 v Divadle na Vinohradech.