Článek
Podle autorů jde o nedorozumění, v projektu chtějí pokračovat a pamětníkům jej představit až bude hotový kompletně. Projekt Rozeznění - Lidice 2012 vzniká v souvislosti se 70. výročím lidické tragédie. Návštěvníci lidického památníku by si měli interaktivní zvukovou expozici vyslechnout prostřednictvím upraveného mobilního telefonu při procházce pietním územím.
Podle občanů z Lidic je problém v tom, že audiodrama zkresluje historii a zlehčuje období heydrichiády a stanného práva, jež předcházelo vypálení vesnice. Lidičtí podle Kellerové uznávají, že osud vesnice bývá předmětem uměleckého zpracování a připouští uměleckou licenci. Dodávají však, že v případě projektu Rozeznění - Lidice 2012 o umělecké dílo v pravém slova smyslu nejde, a umělecká volnost tak nemůže být dána.
Podle občanů z Lidic je problém v tom, že audiodrama zkresluje historii a zlehčuje období heydrichiády a stanného práva, jež předcházelo vypálení vesnice. Lidičtí podle Kellerové uznávají, že osud vesnice bývá předmětem uměleckého zpracování a připouští uměleckou licenci. Dodávají však, že v případě projektu Rozeznění - Lidice 2012 o umělecké dílo v pravém slova smyslu nejde, a umělecká volnost tak nemůže být dána.
"Projekt má být realizován přímo na pietním území, posluchači budou zdramatizované rozhovory považovat za realitu. V takovém případě mají realitě odpovídat," míní starostka. Nelíbí se jí, že projekt nikdo nekonzultoval s lidmi, jichž se to dotýká. "Prakticky jsme neměli možnost se s audiodramatem kompletně seznámit. Předložili nám jej jako hotovou věc asi před třemi měsíci," řekla jedna z žen, jež v Lidicích přišla o otce.
Veliké nedorozumění
Autoři projektu s lidickým památníkem loni uzavřeli smlouvu, podle níž prý postupují. Spoluautorka Lenka Faltýnková řekla, že obyvatelům a pamětníkům z Lidic vadí například dialekt, jakým mluví někteří herci nebo spisovnost jazyka. Autorům prý vyčítají, že je dílo idealizované.
Autoři projektu s lidickým památníkem loni uzavřeli smlouvu, podle níž prý postupují. Spoluautorka Lenka Faltýnková řekla, že obyvatelům a pamětníkům z Lidic vadí například dialekt, jakým mluví někteří herci nebo spisovnost jazyka. Autorům prý vyčítají, že je dílo idealizované.
Autoři projektu s lidickým památníkem loni uzavřeli smlouvu, podle níž prý postupují. Spoluautorka Lenka Faltýnková řekla, že obyvatelům a pamětníkům z Lidic vadí například dialekt, jakým mluví někteří herci nebo spisovnost jazyka. Autorům prý vyčítají, že je dílo idealizované. Podle ní však zatím znají jen část textu nebo hudebního zpracování a kvůli tomu "dochází k tomu, co se teď děje". "Myslíme si, že to je veliké nedorozumění. Chtěli bychom, aby pamětníci slyšeli konečný tvar a výsledné dílo a pak ať se vyjádří," uvedla. V projektu proto chtějí dál pokračovat.
Autoři projektu s lidickým památníkem loni uzavřeli smlouvu, podle níž prý postupují. Spoluautorka Lenka Faltýnková řekla, že obyvatelům a pamětníkům z Lidic vadí například dialekt, jakým mluví někteří herci nebo spisovnost jazyka. Autorům prý vyčítají, že je dílo idealizované. Podle ní však zatím znají jen část textu nebo hudebního zpracování a kvůli tomu "dochází k tomu, co se teď děje". "Myslíme si, že to je veliké nedorozumění. Chtěli bychom, aby pamětníci slyšeli konečný tvar a výsledné dílo a pak ať se vyjádří," uvedla. V projektu proto chtějí dál pokračovat.
Autoři projektu s lidickým památníkem loni uzavřeli smlouvu, podle níž prý postupují. Spoluautorka Lenka Faltýnková řekla, že obyvatelům a pamětníkům z Lidic vadí například dialekt, jakým mluví někteří herci nebo spisovnost jazyka. Autorům prý vyčítají, že je dílo idealizované. Podle ní však zatím znají jen část textu nebo hudebního zpracování a kvůli tomu "dochází k tomu, co se teď děje". "Myslíme si, že to je veliké nedorozumění. Chtěli bychom, aby pamětníci slyšeli konečný tvar a výsledné dílo a pak ať se vyjádří," uvedla. V projektu proto chtějí dál pokračovat. Místní nedávno protestovali i kvůli tomu, že autoři projektu přijali na tvorbu díla dar 8000 korun od Sudetoněmecké kanceláře v Praze. Představitelům Lidic a památníku vadilo, že se sudetští Němci za vyhlazení obce nikdy oficiálně neomluvili, a chtěli proto, aby peníze vrátili. Jinak hrozil konec projektu. Upozornila na to Česká televize. "Dar vracíme. V tuto chvíli řešíme právní náležitosti vrácení daru," uvedla Faltýnková.
Autoři projektu s lidickým památníkem loni uzavřeli smlouvu, podle níž prý postupují. Spoluautorka Lenka Faltýnková řekla, že obyvatelům a pamětníkům z Lidic vadí například dialekt, jakým mluví někteří herci nebo spisovnost jazyka. Autorům prý vyčítají, že je dílo idealizované. Podle ní však zatím znají jen část textu nebo hudebního zpracování a kvůli tomu "dochází k tomu, co se teď děje". "Myslíme si, že to je veliké nedorozumění. Chtěli bychom, aby pamětníci slyšeli konečný tvar a výsledné dílo a pak ať se vyjádří," uvedla. V projektu proto chtějí dál pokračovat. Místní nedávno protestovali i kvůli tomu, že autoři projektu přijali na tvorbu díla dar 8000 korun od Sudetoněmecké kanceláře v Praze. Představitelům Lidic a památníku vadilo, že se sudetští Němci za vyhlazení obce nikdy oficiálně neomluvili, a chtěli proto, aby peníze vrátili. Jinak hrozil konec projektu. Upozornila na to Česká televize. "Dar vracíme. V tuto chvíli řešíme právní náležitosti vrácení daru," uvedla Faltýnková.
Literární text pro projekt Rozeznění - Lidice 2012 napsala česká spisovatelka a překladatelka žijící v Německu Tereza Semotamová. Hlavním tématem je obyčejný život člověka v dramatické době. Představuje to, co Lidicemi mohlo znít ve dnech před jejich zánikem. Fiktivní dialogy evokují atmosféru těsně po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy však obyvatelé Lidic ještě nevědí, že zemřel. V dramatu tak nezaznívají tragické scény.