Jan Zrzavý - o něm a s ním

Antologie textů Jana Zrzavého a o Janu Zrzavém

Karel Srp vybral, uspořádal a slovem doprovodil knihu doplňující velkou obrazovou monografii (napsal ji s Janou Orlíkovou).

Jsou tu i rozhovory, které s malířem vedl básník Vilém Závada a v jednom Jan Zrzavý řekl: Podaří-li se mi namalovat třeba jen malé, ale krásné zátiší, to jest a zůstane duchovním majetkem mým i celého světa, jest jistou a neodčinitelnou skutečností. Tuto skutečnost jsem učinil já a to mne činí šťastným vědomím, že jsem nežil nadarmo, že jsem něco dal, sobě i světu.

Academia Štěpán Nosek: Negativ

Nikdy neuvidíš konkrétní krajinu / jen úhly, okraje rozhraní... začíná vstupní báseň sbírky osmadvacetiletého překladatele moderní irské poezie, učitele, redaktora a básníka.

Prvotina trochu nenápadná, opatrná, veskrze intimní, nejsilnější tam, kde se nebojí sytějších barev. Rozdělena do tří oddílů, ty okrajové (oba se nazývají Sever) jsou trochu rozpačité, prostřední výrazně přečnívá - vášní, barvou, prožitkem: Jsou krajiny / jak nejtemnější jeskyně, / jak sluncem uškrcený déšť. A zřejmě ta vážila nejvíce pro nominaci na objev roku v letošních cenách Magnesia Litera.

Host

z překladů:

Ruth Bondyová: Víc štěstí než rozumu

Bombardování Hamburku ji neděsilo, nebylo namířeno proti ní. Necítí vinu za to, že přežila holocaust. Nechala si odstranit z paže číslo z koncentráku, aby lidé o ní nevěděli víc než ona o nich.

A Max Brod z ulice Jarden v Tel Avivu byl divný patron - je lepší číst Kafku po svém než po jeho. A sládek Tonda Masaryk, synovec TGM, vařil v Izraeli skvělé pivo. Ano, i drzost je lidská vlastnost, říká Bondyová.

Odjela do Izraele v roce 1948 s brigádou československých dobrovolníků, aby zjistila, že všude je chleba o dvou kůrkách, že všude jsou zloději a lotři a že někteří Židé jsou si rovnější než jejich noví "bratři". Zůstala tam, aby se stala novinářkou.

Bondyová (1923) v téhle knize bilancuje svůj život bez sentimentu. Je v Izraeli oblíbenou fejetonistkou, překládá do hebrejštiny Haška, Čapka, Fukse, Hrabala a Kunderu - musí tedy "přivést izraelského čtenáře i do takových Hrdlořez".

Přeložila Jindřiška Zajíčková. Argo