Muzikál se drží základních faktů: Galileo Galilei (1564 1642) už byl v pětadvaceti profesorem na vysokém učení v Pise, kde před studenty na pokusech dokazoval svou teorii o tom, že se Země točí kolem Slunce, a ne naopak. To mu vyneslo v následujících desetiletích množství peripetií a opovržení, kdy musel před církví své objevy obhajovat ta ho však stejně odsoudila za kacířství. Upálen na hranici jako Giordano Bruno nakonec nebyl jen proto, že své učení odvolal. Nicméně slavná věta "... a přece se točí!" na jevišti nezazní, protože ji nejspíš nikdy nevyřkl. Podle inscenátorů muzikálu o tom není jediný důkaz a naopak je téměř jisté, že kdyby ji opravdu vyřkl, na hranici by skončil.

Vztah Galilea a církve

Děj muzikálu nepomíjí významný moment, že Galilei zdokonalil dalekohled, který mu umožnil mnohem kvalitněji pozorovat vesmír a zejména Slunce, což ho však bohužel připravilo o zrak. A taky fakt, že církev Galileiho plně rehabilitovala až 350 let po jeho smrti, v roce 1992, přičemž proces rehabilitace započal až v 70. letech minulého století, kdy papež označil odsouzení učence za "politováníhodný historický omyl".

Zřejmě právě tato skandální zatvrzelost a tmářství církve se stali autorovi libreta, textů a hudby Ledeckému inspirací k jednoznačnému zesměšnění církevních postav, které do jedné, od kardinálů po papeže, jsou tu vykresleny jako zhýralci a přitroublíci. Bohužel právě díky čišící prvoplánovosti je po vtipnosti, spíš se vkrádají pocity trapnosti za jakousi "dětskou neumělost".

Melodie nechybí

To platí i pro pár sladkobolných "romantických" pasáží, na druhou stranu dvouhodinové dílo nepostrádá několik dobře napsaných písní, které se nejspíš prosadí i mimo jeviště. Ostatně už při premiéře měli diváci možnost pořídit si soundtrack. Ledeckému je vlastní smysl pro nosnou melodii a koneckonců už od dob jeho Žentouru i pro různost žánru a charakteru, což umí uplatnit v kontrastu pomalé a svižné písně.

Dobrá scéna a nápadité kostýmy

Nedostatky libreta tu s větší, tu s menší mírou úspěšnosti zachraňuje režie Šimona Cabana, která na vskutku nevelké ploše jeviště Kalicha využívá na maximum železných konstrukcí, které slouží za jakési prolézačky (a na nichž se mj. producírují nahé slečny coby "sochy", aby nechyběl i ten ždibec erotiky). Přesto má divák chvílemi pocit, že se nic neděje, což nezmění ani těch pár dynamických a nikoli špatných choreografických čísel Leony Quaši Vrané a invenční kostýmy Simony Rybákové.

Zaujali Bohouš Josef, Josef Vojtek a Petra Janů

A pěvecké výkony? Rozmanité, jak už to v českých muzikálových produkcích chodí, obsazení je směsicí známých i méně známých herců a zpěváků, kterým muzikálová branže někdy sedne, někdy ne.

V premiérovém obsazení si ústřední roli Galilea samozřejmě zahrál Janek Ledecký, který herecky ani pěvecky neoslňuje, ale má svoje charisma a jakousi spolehlivost tahouna představení. Bohouš Josef (Giordano Bruno) je zkušeným muzikálovým harcovníkem a spolu s Pepou Vojtkem (Inchofer) tvořili hlasově nejvyrovnanější mužské postavy. Mezi dámami pěvecky rozhodně nejvíc zazářila Petra Janů (Marie). U Sabiny Laurinové (Mia) a Ivany Chýlkové (Giana di Medici) to se zpěvem bylo slabší, tak trochu jako na školním večírku. Určitě víc jim tu slušela herecká parketa.

Pro další obsazení je angažována celá řada jiných známých jmen, takže se dá předpokládat, že pěvecky bude každé představení docela jiné. V hlavních postavách se budou střídat i např. Petr Muk, Filip Blažek, Petr Kolář, Josef Laufer, Kateřina Brožová, Dasha, Athina Langoská, bratři Tesaříkovi, Pavel Zedníček či Tomáš Trapl.

Prognózy

Další původní český muzikál je tedy na světě a dá se předpokládat, že stejně jako na úspěšného Hamleta si na něj diváci do Kalicha cestu najdou. Neuvidí sice žádné veledílo se strhující muzikou a dějem, ale solidní představení, kde je na co koukat i co poslouchat. Samozřejmě atraktivní je i téma samo o sobě, které k muzikálovému zpracování takřka vybízelo. Ledeckému se povedlo napsat scénický sled písniček, ale nepodařilo se mu příběh přirozeně vygradovat tak, jak je pro dokonalý muzikál nezbytné.

Janek Ledecký: Galileo, režie a scéna: Šimon Caban, hudební aranžmá a orchestrace: Martin Kumžák, kostýmy: Simona Rybáková, choreografie: Leona Quaša Vraná, světla: Pavel Dautovský, producent: Hamlet Production, premiéra v pražském Divadle Kalich 15. 2. 2003