Rodné Irsko totiž nevystupuje v jeho díle jako otčina krákoravých bardů s věčnou sklenicí piva u brady, nýbrž jako Poláčkovo "okresní město", v němž se jako v kotli pekelném smaží zoufalá srdce vystavená pokryteckým šablonám. Novela, se kterou se Trevor roku 1991 probojoval až do šestice nominací na Bookerovu cenu, v působivě odosobněné třetí osobě popíše lhostejnost, jaká většinou přichází jako trest za sňatek z rozumu.

Když mladá nevěsta pochopí, že trouba, opilec a impotent nenaplní její očekávání, začne se scházet s bratrancem, který jí tajně předčítá ruského klasika, než si ho vezme nemoc. Pointa bolesti prožívané ve vydýchaném prostředí plném stihomamů irských 50. let má v sobě mnohé z existenciálních dumek kolegů Dostojevského a Tolstého.

Hrdinka si raději vybere celoživotní stigma pomatence, než aby dala všanc svou nejněžnější vzpomínku, a autor jí to dopřeje v šarádě s jedem na krysy, neboť k jeho filigránskému umění kratších žánrů patří vedle nápaditých variací na odvěké látky i cit pro přesně načasované překvapení.

William Trevor: Čtenáři Turgeněva

Přeložila Renata Kamenická. Barrister & Principal, 208 stran, 195 Kč