O zahleděnosti do sebe a nevěře vypráví kniha Claudie Pineirové

A což teprve, když se při sledování manžela stane svědkem tragické nehody? Má ho krýt, a proč a jak? Pineirová, jejíž román Čtvrteční vdovy (2005) z prostředí luxusní uzavřené residenční čtvrti na předměstí Buenos Aires přinesl literární cenu, dokazuje znalost prostředí i schopnost charakterizovat osobitým způsobem každou z postav.

Při ději s bohatými zápletkami, kdy si čtenář nemůže být jistý, že ho něco nepřekvapí, se ukazuje, že si vybrala lidi neskonale osamělé. Nikdo vlastně netuší, po čem druhý touží i co vlastně reálně prožívá.

Je to román o osamělosti v prostředí moderní civilizace, o neschopnosti a vlastně nechuti spolu komunikovat. Není divu, že příběh jedné (nebo dvojí?) nevěry nemůže skončit jinak než tragicky. I když se zpočátku zdá, že manželka a vypravěčka v jedné osobě chce svému manželovi jen pomoci.

Téměř detektivní příběh ukazuje, že tento žánr, schopný navíc vypovědět i trochu víc o zázemí jednajících postav, zažívá svou renesanci nejen na severu Evropy.