V reportáži se objevily záběry několika nebezpečných kousků, například sjíždění kopce v nákupním vozíku, sjíždění eskalátorů na bobech, házení táců se zbytky jídla na obsluhu restaurace nebo zapálení jednoho z členů skupiny. Radní v tom viděli hazard s vlastním i cizím zdravím, chuligánství a vědomé sebepoškozování prezentované jako dobrý způsob zahnání nudy.

Spor o pokutu se vlekl řadu let. Rada sankci ve stejné výši uložila celkem třikrát. Dvakrát ji ale zrušil Městský soud v Praze. Teprve napotřetí ji potvrdil, následnou kasační stížnost pak loni zamítl Nejvyšší správní soud.

Právníci televize v ústavní stížnosti uznali, že počínání skupiny je z hlediska obecně přijímaných estetických i morálních hodnot obtížně přijatelné. Zařazení reportáže do pořadu je však podle stížnosti výkonem ediční a redaktorské práce, která v demokratickém státě přísluší nezávislým médiím a je kryta svobodou projevu.

Vadí způsob zpracování

Soudy všech stupňů ale upozorňovaly nejen na téma reportáže, ale také na způsob jejího zpracování. Reportáž podle radních i soudců vyjadřovala ke skupině a jejím "kouskům" obdiv. Redaktorka například členy skupiny označila za "povedená dítka moderní doby". Celkové vyznění reportáže zařazené do vysílání před 22:00 údajně mohlo narušit mravní vývoj mládeže.

Soudy neuznaly ani argument, že televize referují o nebezpečných sportech nebo bojových uměních. Už Nejvyšší správní soud upozornil na to, že například u bojových umění nejde jen o soupeření a tělesné schopnosti, ale také o duchovní a mravní rozvoj soutěžících.

"Zapalování člověka politého hořlavinou na veřejnosti, házení táců se zbytky jídla na obsluhu rychlého občerstvení o jakémkoli duchovním a mravním rozvoji nesvědčí. Spíše dokládají u jednotlivých členů skupiny Jackass Praha sociální, duševní a mravní nevyzrálost, nedomyšlenost jednání, neúctu k sobě samému a ostatním," stálo v posledním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. S těmito závěry se výslovně ztotožnil také Ústavní soud.