Hlavní obsah

ČT bude více podporovat české filmaře, slibuje Dvořák

Právo, Jana Perglerová

Na posledním jednání Rady České televize se pozastavil její předseda Milan Uhde, že ČT spolupracuje se scenáristkami Lucií Konečnou, která stála u zrodu nováckého seriálu Ordinace v růžové zahradě, a Terezou Vrabelovou-Kopáčovou podepsanou pod cyklem Soukromé pasti. Nový generální ředitel ČT Petr Dvořák v rozhovoru pro Právo odmítl, že by se tvorba veřejnoprávní televize měla začít víc podobat komerční konkurentce, v jejímž čele stál.

Foto: Milan Malíček, Právo

Generální ředitel ČT Petr Dvořák

Článek

Uhde, který je uznávaným dramatikem, naznačil, že autorky dříve pracující pro Novu mají natolik specifický tvůrčí rukopis, že se obává toho, zda se produkce ČT bude vůbec lišit od produkce televize Nova. Bude se lišit?

Jsem přesvědčen, že se lišit bude, protože autorky dostaly jasné zadání. Další věc je, že s nimi budou spolupracovat dramaturgové, kteří rozumí tomu, jaký produkt pro Českou televizi chceme. A v neposlední řadě bych zmínil, že Tereza Vrabelová připravila kdysi pro Novu cyklus, za který by se v té době Česká televize vůbec nemusela stydět.

Nova tehdy využila situace, že Česká televize nepřicházela s žádnými inovativními formáty. Soukromé pasti byl spíš veřejnoprávní než komerční formát. Uspěl proto, že u diváků byl po podobném formátu hlad. A když jej nenašli na veřejnoprávní televizi, tak ho sledovali na obrazovce Novy. U pořadu tohoto typu bych ale spíš očekával, že se objeví na České televizi.

Nedávno jste představil veřejnosti sedm zásadních projektů, které ČT připravuje již plně pod vaším vedením. Nebyl ale mezi nimi ani jeden zábavný pořad. Proč? Je opravdu těžké dělat kvalitní a přitom divácky úspěšnou televizní zábavu?

Určitě. Televizní zábava obecně je v tuto chvíli trochu v krizi a naším úkolem bude také přinášet inovativní zábavní formáty. To je i důvod, proč jsme v tuto chvíli definovali tři kreativní producenty, kteří v názvu svých producentských skupin mají slovo zábava. A očekáváme od nich, že vedle takových pořadů, jako je StarDance, který na Českou televizi rozhodně patří, přinesou i další podobné pořady, které pro diváky budou atraktivní a přínosné.

Pochvaloval jste si námět na dokumentární cyklus Břetislava Rychlíka Fenomén underground, který bude mít nebývalých 42 dílů. Ten ležel v ČT podle Rychlíkových slov asi pět let u někoho v šuplíku. V čem má být cyklus pro diváky přínosem? Myslíte si, že se na něj budou lidé dívat, nebo ho vyrábíte s vědomím, že to je pořad pro historický archív?

Věřím, že Fenomén underground se může stát stejným úspěchem a fenoménem jako seriál Bigbít, který před časem Česká televize přinesla. Je to zdokumentování velmi důležité části českých dějin, která zatím komplexně nebyla popsána.

Nehleděl jsem na to, jak dlouho ležel tenhle námět v České televizi, ale hned po první diskusi se spoluautorem a režisérem Břetislavem Rychlíkem jsem pochopil, že tohle může být přesně věc, kterou Česká televize má přinášet. Vyrábíme ten pořad pro diváky a chceme, aby diváci České televize pochopili, co se tehdy dělo a na čem vlastně vznikala undergroundová základna. Chceme ukázat, že to nebyla jenom dvě nebo tři jména, ale že to bylo masové hnutí, které se tady nějakým způsobem vyvíjelo.

Koneckonců v šestnácti jsem si na kazety ty kapely natáčel a myslím si, že mě významně ovlivňovaly. Věřím, že díky tomuto projektu budou i moje děti vědět, co se tady tenkrát dělo.

Josef Klíma, tedy další z lidí, kteří také prošli Novou, ale i Primou, nabídl České televizi třináctidílný cyklus. Má jít o společenský akční seriál o reportérech. Námět je v ČT zaparkován údajně již od roku 2008. Nebude nová tvorba pod vaším vedením vznikat z toho, že vymetete skříně po vašem předchůdci a co on nechtěl, to vezmete na své?

To je nesmysl. Situace je taková, že v České televizi je řada kvalitních námětů vykoupena, ale nikdy se nerealizovala z různých důvodů, ať už proto, že nebyly úplně mainstreamové, tedy v hlavním uznávaném proudu. Prostě nějakým způsobem vyčnívaly a nebyla tady odvaha se do nich pustit.

Nechci dopustit, aby nám znovu utekl projekt, jako byl film o Janu Palachovi. Kdybych na takový námět narazil, tak bych ho rozhodně nikdy nepustil. Nechci ale postupovat tím způsobem, že bych odsoudil všechno, co tady bylo, a začal všechno budovat na zelené louce.

Jak jsem psal i do svého projektu, myslím si, že tady vznikla řada kvalitních věcí. To je i důvod, proč se dnes snažíme všechny rozpracované projekty zaevidovat a projít. V případě, že tam najdeme kvalitní věci, tak je budeme chtít realizovat.

Loni vzniklo v ČT devět celovečerních filmů. Letos máte na filmy vyčleněno, nemýlím-li se, sto miliónů korun. Jaké tituly konkrétně nabídnete divákům v kinech a jaké pro obrazovku? Prý je mezi nimi i film Můj vysvlečený deník, který Nova odmítla?

V rámci koprodukcí, které jsem v České televizi přebral, byla řada věcí, které jsme z různých důvodů na Nově odmítli. Věděli jsme třeba, že nejsou příliš komerční, ale mrzelo mě to. Například film Alois Nebel jsme odmítli, ale bylo to s velmi těžkým srdcem. Nebo to byly například filmy Pouta, Kuky se vrací, Modrý tygr nebo z aktuálních Čtyři slunce.

Někdy jsme dokonce o film usilovali, ale získala ho nakonec Česká televize. Například Občanský průkaz. Vedle toho jsme posuzovali a nakonec z Novy vyřadili i filmy, o jejichž kvalitách a úspěchu jsme nebyli úplně přesvědčeni, jako byla například Saxána a Lexikon kouzel nebo Můj vysvlečenej deník. V tuhle chvíli ale na ČT prostě musím ctít smlouvu, kterou jsem převzal. Budu doufat, že díky změně partnera vytvořili autoři takový film, který bude slušet České televizi. Uvidíme…

Jakým směrem tedy půjde koprodukční budoucnost ČT?

Do budoucna plánujeme, že se filmovým koprodukcím budeme věnovat mnohem víc než v minulosti. Chtěl bych zřídit speciální oddělení a mnohem více podporovat české filmaře. Objem peněz, který chceme definovat na spolupráci České televize s filmovým průmyslem, není fixní. V případě, že se kvalitních námětů objeví více, tak začneme hledat cesty, jak objem navýšit. Na druhou stranu se ho ale nebudeme snažit vyčerpat za každou cenu.

Už se vyřešila otázka, jak bude vypadat logo ČT? Vrátíte se ke starému?

Chceme navázat na původní logo České televize, které je lidmi vnímáno velmi pozitivně. Zvolili jsme cestu modernizace loga stávajícího. Celý projekt není ale jenom o změně loga, jedná se o kompletní změnu grafické podoby televize. Vrátíme rovněž logo České televize přímo na obrazovku, což doposud nebylo a byla to rarita mezi televizemi v Evropě.

Pokračují práce na přípravě televizní stanice pro děti? V jaké jste fázi?

Jsme ve fázi, kdy finalizujeme práci na studii proveditelnosti, která by nám měla definovat, jestli jsme technicky, provozně a finančně schopni dětský kanál spustit. Pokud to studie prokáže, a já udělám všechno pro to, abychom na to ty zdroje našli, tak do konce června bychom měli Radě ČT představit prováděcí plán. Rada ČT by nám pak měla schválit případnou úpravu rozpočtu a posvětit celý projekt. A pokud se tak stane, nevzdávám se termínu spuštění na konci letošního roku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám