Rozloučit se se Šimkem přišly stovky lidí.  Kostel se plnil už od deseti hodin. Ve tři čtvrtě na jedenáct byl již zcela zaplněn. Řada lidí se do něj nevešla a v sychravém počasí se tísnila před chrámem. Zejména starší občané špatně nesli, že se nemohou se svým oblíbeným hercem rozloučit přímo v kostele. Od posledního sbohem populárnímu moderátorovi je však neodradilo ani husté sněžení. Naslouchali slovům na rozloučenou alespoň z reproduktorů na náměstí.

U katafalku s rakví, byly desítky věnců a kytic. Mnohé se k oltáři dostávaly přes hlavy přihlížejících. Květiny poslali také primátor Pavel Bém, divadlo Jiřího Grossmanna, jehož byl Šimek uměleckým šéfem, Česká televize a televize Nova, vydavatelství Supraphon i členové kapely Lokomotiva, která doprovázela Šimkovy satirické televizní pořady.

V prostoru oltáře usedli pozůstalí a nejbližší přátelé, herci, zpěváci a kolegové, mezi nimi i ministr kultury Pavel Dostál. Kolem rakve stáli čestnou stráž skauti.

Kánský: Dělat humor není legrace

Obřad zahájilo čtení textů apoštolů Pavla a Lukáše o bratrské lásce a posledních chvílích Ježíše na kříži. K Ježíšovi přirovnal ve své řeči Miloslava Šimka i páter Alois Kánský, který ocenil to, co Šimkova tvorba přinesla a přináší lidem mnoha generací: "Mnohokrát se Slávek přesvědčil o tom, že dělat humor není žádná legrace, ale velká tvůrčí a záslužná práce trvající dvaačtyřicet let." Na závěr své řeči vylíčil Kánský svou představu Šimka předstupujícího před Boží soud - za Božími zády na Šimka mávají Jiří Grossmann, Miroslav Horníček a Jiří Šlitr. "Slávek ví, že má před Bohem dluh, tak jako jej má každý z nás, ale také ví, že toho, co pro lidi udělal, není málo. A tak jen šeptne své: Pane, nechci slevu zadarmo."

Na společných jedenáct let zavzpomínala Zuzana Bubílková, která mj. vyjádřila i lítost nad tím, že na sobotním předávání Cen TýTý nezazněla jediná vzpomínka na Miloslava Šimka, přestože se jejich Politické harašení dostalo do nejužší nominace na pořad roku. "Naším krédem vždy bylo dělat politickou satiru z pohledu obyčejných lidí. Vyprodané sály i v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností svědčily o tom, že se nám to dařilo, i když to kritici nikdy neocenili," konstatovala hořce Bubílková.

Skauti se rozloučili večerkou a citátem z Jaroslava Foglara. Neplánovaným řečníkem se na závěr stal Šimkův bratr Martin, který znovu připomenul, že Slávka lidi milovali. "Rozdával jim štěstí," řekl.

Šimka vyprovodil potlesk

Kromě živé hudby zazněly ze záznamu písničky z pořadů ŠG Jako kotě si příst a Až mě andělé zavolají.

Ze zvukového záznamu zazpívali Jiří Grossmann a Petr Spálený. Na poslední cestě doprovodily Šimka tóny skautské večerky. Rakev byla vynesena z kostela a převezena ke zpopelnění. Urna bude uložena do rodinné hrobky.