Večerní zvony se zabývají klíčovými roky 1928 až 1948. Zachycují nástup fašismu a nacismu, boje druhé světové války i nástup komunismu a roztržku mezi Stalinem a Titem. Ukazují, že v konfliktu neexistovala žádná strana, která by byla čistá.

Všechny tři snímky ukazují velmi otevřeně krutost a brutalitu války, kterou zbavují heroismu. Naznačují ale také kořeny krvavého rozpadu Jugoslávie. Pod zdánlivou jednotou bujelo napětí, které vyvrcholilo ve válkách na území bývalé Jugoslávie v devadesátých letech.

Trilogii režisér pokřtí ve čtvrtek na autogramiádě v prostorách občanského sdružení Lastavica ve Zborovské ulici v Praze 5.

Zafranovič se narodil v roce 1944 v Maslinici na ostrově Šolta v dnešním Chorvatsku. První léta svého života strávil se svou matkou a se starším bratrem jako utečenec v táboře na Sinaji. Po válce se rodina vrátila do Splitu.

Vystudoval literaturu a výtvarné umění na Vysoké pedagogické akademii ve Splitu a filmovou režii na FAMU. Pak žil v Záhřebu, za války pobýval v Paříži. Od roku 1995 do roku 2005 žil a pracoval v Praze, zde byl také pedagogem na katedře filmové režie na FAMU. Pak se vrátil do Chorvatska.