Hlavní obsah

Ženský akt musí mít v sobě cudnost i vyzývavost

Novinky, Jan Šída

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Výstavou Tichá žena (trvá do 16. března) představuje pražská Fotograf Gallery ženské akty z doby 70. a 80. let minulého století. Ačkoli je zmíněné období spojené především s normalizací, tedy i s kulturním temnem, v oblasti černobílého uměleckého aktu to tak docela neplatí. Ba spíše naopak, vznikala totiž velice netuctová díla.

Foto: Katalog výstavy

Miloslav Stibor, z cyklu Terpsichoré, 1976, tónovaná fotografie, mosazný rám. (výřez)

Článek

Je pozoruhodné, že výstava si dala za cíl ukázat krásu s nádechem erotiky ze všech možných zorných úhlů.

A to jak pohledem renomovaných autorů (Taras Kuščynskyj, Bohdan Holomíček či Miroslav Tichý jsou v oblasti zobrazování krásy nahého ženského těla zřejmě nejznámějšími pojmy), tak i pojetím tehdejších uměleckých outsiderů.

Fotografický akt je svébytná oblast

Fotografická disciplína aktu je svébytná oblast, která klade zvláštní nároky jak na tvůrce samotného, tak na pozorovatele. Akt vytváří vždy dva protitlaky. Jeden pohled mluví o nahotě jako o něčem sprostém až deviantním, kdežto druhý pohled mnohdy takovým dílům naopak vyčítá malou odvážnost.

Tenká linie mezi netuctovým uměním a tuctovou pornografií je u tohoto uměleckého zobrazení často velice diskutabilní. U ženského aktu zmíněná kontradikce platí dvojnásobně.

Málokoho napadne mluvit o vulgaritě

Černobílé a často zrnité snímky zde vystavované právě tímto „retro zobrazením“ dávají návštěvníkovi pocit jakési archaičnosti, tajemnosti nebo i poloskrytosti. Proto málokoho napadne u těchto aktů mluvit o vulgaritě nebo dokonce nevkusnosti.

Dívka zachycená v dynamickém rozmazaném pohybu nahoty poukazuje na tradici orgastického vytržení barokních světic (Miloslav Stibor).

Foto: Katalog výstavy

Miloslav Stibor, z cyklu Terpsichoré, 1976, tónovaná fotografie, mosazný rám.

Krásná bělostně odhalená žena, jakoby vrostlá do kůry prastarého stromu, působí takřka alegoricky (na fotografii Tarase Kuščynského). Mladá Romka, vystavující na odiv svá ňadra, je symbolem smyslnosti a přírodní živočišnosti (na snímku Petra Hojdy).

Zřejmě nejkrásnějším dílem celé výstavy je portrét ženy s hlubokým dekoltem. Právě v něm se nejvíce zračí tajemství nahé krásy ženského aktu.

Posmutnělé i smyslné oči a jemná linie rtů, zasazená do anticky dokonalého tvaru její tváře, nás nutí dívat se právě tam, a ne do hluboké propasti na její hrudi (přestože nám zrak neustále neposlušně sklouzává na tato místa).

Má-li být totiž akt skutečným aktem, musí v sobě neustále směšovat dva nesmiřitelné protiklady. Tedy smyslnost a vyzývavost, případně estetickou touhu a erotično. Teprve pak má opravdový a zároveň i noblesní dopad na svět kolem.

Celkové hodnocení: 80 %

Tichá žena

Fotograf Gallery, Praha,

do 16. března

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám