Hlavní obsah

Jaký byl vkus nejkrvavějšího diktátora Německa

Právo, Peter Kováč

Adolf Hitler chtěl být původně malířem a ve Vídni se v říjnu 1907 zkoušel dostat na výtvarnou akademii, ale nevzali ho. Nicméně to nevzdal a ještě po mnoho let maloval akvarely, které většinou zachycovaly různé veduty, tedy vyobrazení měst a vesnic.

Foto: Peter Kováč, Právo

Němečtí hrdinové podpírající oblaka s germánskou Venuší, mystický obraz Friedricha W. Kalba; tomuto malíři Hitler platil pohádkové honoráře, až 30 tisíc říšských marek.

Článek

Většinu z obrázků, které se dnes docela dobře prodávají na aukcích, dělal Hitler podle pohlednic a fotografií. Lékaři, což byl mimochodem Žid, který se staral o jeho matku, z vděčnosti věnoval několik obrazů a byl přesvědčen, že mu tím dává cenný dar. Svého výtvarného talentu si tedy sám považoval. A možná, kdyby se stal spolužákem malíře Egona Schieleho, kterého na vídeňskou akademii na rozdíl od Hitlera přijali, dějiny 20. století by vypadaly jinak.

Milovník germánského umění

Jaký byl vkus nejkrvavějšího diktátora Německa? Odpověď na tuto otázku poskytly nyní i depozitáře českých institucí, ve kterých dva nadšení badatelé, Jiří Kuchař a Lubomír Mazuch, objevili část Hitlerovy osobní umělecké sbírky. Nešlo o jeho vlastní obrazy, ale o diktátorovy nákupy německého umění z pravidelných výtvarných přehlídek, které se za jeho vlády konaly v mnichovském Domě umění.

Foto: Peter Kováč, Právo

Badatelé Jiří Kuchař (vpravo) a Lubomír Mazuch v Doksanech před dílem Paula Herrmanna, na kterém je vidět originální transportní rám z roku 1941, což jsou zvláštní dřevěné pásy chránící zarámování obrazu.

Hitler byl k malířům a sochařům štědrý. Za díla vyjadřující germánského ducha platil značné částky. Na zadní straně obrazů, které se našly v Doksanech, jsou zaznamenané ceny od 15 do 35 tisíc říšských marek. „Volkswagen tehdy stál 1500 marek, takže za nejdražší plátna se zaplatilo jako za 23 aut,“ říká Jiří Kuchař.

Hitler nakupoval díla politická, zachycující nacistické slavnosti či hrdinství německých vojáků na bojištích, dále mytologické obrazy představující hrdiny putující do svatyně Walhally, což byl starogermánký ráj, a symbolické kompozice vyjadřující ideje třetí říše o dějinném poslání vyšší rasy. Zvláštní část tvoří akty, které nacistický vůdce zjevně obdivoval, vždy však bylo podmínkou, aby žena vypadala jako Němka. V případě svlečených mužů muselo jít o atlety a závodníky – blonďáky s modrýma očima.

Část sbírky je v Čechách

Do Čech se obrazy a sochy dostaly tak, že je Hitler skladoval v klášteře ve Vyšším Brodě. Kuchařovi a Mazuchovi se podařilo najít v českých depozitářích a státních sbírkách 16 obrazů a řadu soch a také darů i osobních předmětů Hitlera, jako byl třeba pracovní stůl a velké křeslo. Některé obrazy jsou dosud v originálním transportním balení z roku 1941, což je skutečný unikát.

Foto: Peter Kováč, Právo

Vzpomínka na Stalingrad se jmenuje obraz Franze Eichhorsta, za který Hitler v roce 1943 v Mnichově zaplatil částku, za kterou se tehdy dalo koupit 23 volkswagenů.

O Hitlerově umělecké sbírce v Čechách vydal Jiří Kuchař dvě obsáhle a bohatě dokumentované knihy, druhý díl vyšel právě před týdnem. „Nejsem žádný nácek,“ říká autor knihy, „objevenou sbírku ale považuji za cenný historický dokument, autentické svědectví o tehdejší době. A máme to jen my a Němci, nikde jinde se nic podobného nezachovalo.“

Na mnichovských přehlídkách germánského umění mimochodem vystavovalo podle Kuchařova zjištění i 27 výtvarníků z Čech (šlo většinou o sudetské Němce) a čtyři jejich díla sám Hitler koupil, ale žádné z nich se zatím nepodařilo identifikovat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám