Článek
Na albu jste se dostali více k elektronické hudbě. Co nové skladby spojuje se staršími?
Viliam Béreš: Především způsob kompozice, který zůstal stejný. Základem jsou pro nás stále silné písničky, přičemž ty na nové desce mají elektronický háv. Osobně skládám u piana, což znamená, že jsem kdykoli a kdekoli schopen skladbu na piano také zahrát. Klademe nadále důraz na melodie a formu prezentace, ve které se posluchač neztratí. Rovněž jsme novou desku nahrávali živě, byť je na ní dost elektronických zvuků.
Patrick Karpentski: Stejné to zůstane i na koncertech. Sice jsme několikrát vedli diskusi o tom, jestli bychom mohli pro některé písně využít předtočené základy, jako to dělá většina kapel u nás. Nakonec jsme se ale kategoricky domluvili, že nadále budeme hrát živě. Všechny elektronické prvky jsou tedy při koncertech v kompetenci našeho klávesisty Viliama a basisty Honzy, který kromě basy ještě drtí Mooga.
Co přinášejí texty na nové desce?
Karpentski: Nemají jedno téma, spíš bych řekl, že mají určitou energii. Možná jsou maličko dospělejší. Při psaní textů samozřejmě bereme zřetel na to, že je bude prezentovat Klára, takže se snažíme, aby jí obsahově vyhovovaly. Když jsme spolu začínali hrát, bylo Kláře nějakých osmnáct let a v textech jsme řešili témata, která odpovídala jejímu věku. Dnes, s odstupem času, se texty prolíná trochu vážnější nota. Rozhodně však nemají jedno společné téma.
Béreš: Texty v našem případě většinou píše autor hudby. Obě složky se tak při svém vzniku navzájem ovlivňují ve zvuku i náladě, což někdy bývá dost dobrodružné – nikdy nevíte, kam vás to zavede.
Je na novém albu něco speciálního?
Karpentski: Poprvé v historii Toxique se vedle Kláry objevuje další zpěvačka. Na minulých deskách jsme přivítali hudební hosty, pěvecké ale ne. Tentokrát na albu zpívá naše dobrá kamarádka Ewa Farna. Hostuje v písničce Toxique Girls, ke které jsme natočili i videoklip. Točil se pět kilometrů od jejího bydliště, kousek od Třince.
Béreš: Ewa nás v září pozvala, abychom hostovali na koncertě v rámci jejích osmnáctých narozenin. Přijali jsme a věnovali jí k narozeninám písničku Toxique Girls, kterou pak s Klárou nazpívala na naši desku.
Oslavujete letos pět let existence. Odpovídá vzestup a vývoj kapely představám, které jste měli na začátku?
Jan Lstibůrek: Naše představa o kapele byla dost jednoduchá, chtěli jsme hrát hudbu, která nás bude bavit. Také se stále snažíme, aby nás bavilo živé hraní a abychom na pódiu prožívali krásné chvíle. Žánr, kterým se budeme prezentovat, pro nás byl a je vedlejší. S ohledem na to můžu říct, že těch pět let na scéně pro mě tu představu vrchovatě naplňuje.
Karpentski: Chtěli jsme vždy dělat progresivní muziku, takovou, která koresponduje s tím, co se děje ve světě. Dříve jsem na české scéně viděl kapely, které moc nereflektovaly to, co se hraje venku. V posledních dvou letech se to ale podle mě dost změnilo, mladí lidé začínají poslouchat novou a současnou hudbu. Pro Toxique to v praxi znamená větší spojení s publikem. Lidé podle mě začali chápat, co děláme a proč to děláme. Dokonce jsem přesvědčen, že chtějí, abychom takoví byli. To mě velmi těší.
Prošli jste nějakou vážnou krizí?
Karpentski: Měli jsme větší i menší krize, ale když jsme pak stáli na pódiu, podařilo se je často překonat, aniž by se musely řešit ústně. Hudba je v tomhle ohledu zázračná.
Béreš: Spory se dají snadno zažehnat intenzívní prací, takže v případě krize je nejlepší odjet na soustředění a začít makat. Pak máte jedinou ambici – vložit co nejvíce energie do společného projektu. Teď jsme dokončili nové album, takže máme až přehnaně harmonické a šťastné období.
Budete i na nadcházejícím koncertním turné nabízet vedle hudby vizuálně přitažlivou pódiovou prezentaci?
Béreš: Bude tomu tak teď i v budoucnu, protože nám připadá, že tahle svatba vizuální složky s hudební zkrátka patří k žánru, který hrajeme. Vizuálnu ale už nepřikládáme takový význam jako na začátku. Na nové desce jsme opět pracovali s excelentními grafiky. Říkají si ExLovers a dali naší hudbě minimalistickou, ale výraznou tvář, jež pro nás velmi funguje se zvukem, který jsme vtiskli nové desce. Teď to bude všechno dost barevné, sám se těším na to, v čem přijde naše zpěvačka Klára na pódium.