Jenže je stále více restaurací, hospod, výčepů a putyk, kde vám automaticky donesou pivo v objemu 0,4 litru (při nezměněné ceně). Standardní český pivař tak na pěti "pokrokových" pivech jedno prodělá.

Podobně tomu je, když si objednáte kořalku (nechci zde poskytnout neplacenou reklamu některému druhu či konkrétní značce). Nejenže pak statistika není úplně pravdivá (ona i bez "půllitrů" je takovou chytrou horákyní); stejně to funguje třeba v bankách.

Podle reklamních kampaní by byl případný návštěvník z vesmíru dojat altruistickými redestributory toku peněz - po lapení a upsání duše však přichází "ale". Jen hlupák by si mohl myslet, že žádné "ale" nebude; jenže jde o to, kolik jich je. K tomu nás ještě nutí používat fiktivní, elektronické peníze (berou nám tu poslední radost!). Bankovní imperialismus dobývá svět pod praporem s nápisem Bankéři všech zemí, spojte se!

Přimlouval bych se za to, aby raději už dnes bylo do naší ústavy připsáno, že mezi nezpochybnitelná lidská práva patří právo mít u sebe hotové peníze a platit jimi. Dnes je to možná ještě směšný požadavek, ale co v dějinách nebylo nějaký čas směšné.

To pan režisér Krejčík, ten má jasno. V rozhovoru pro internetový měsíčník Dobrá adresa (2/2004) řekl: Kapitalismus a komunismus jsou svinstvo, já osobně jsem vymyslel teorii dvou prdelí těsně přitisknutých k sobě, z nichž z jedné člověk vyleze a octne se v druhé. K takovému filosofickému traversu zatím nejsem schopen se dopracovat...

Ale nikdo nás nedonutí, abychom se tady bavili jen o mrzkých penězích. My všichni, kdo máme neustále na paměti, že hřbitovem ifské pevnosti bylo moře (viz Dumasův Edmond Dantés), se raději zabývejme něčím důležitějším.

ufar.ff.cuni.cz/2002/Petricek_ nefilosofie.rtf

Čtěme si v pracovní verzi textu Miroslava Petříčka o vztahu filosofie a umění pod názvem Úvod do nefilosofie (Předběžná poznámka neboli průvodce filosofickým myšlením pro středně nepokročilé).

Středně nepokročilí - to je přesné označení pro nás, co jsme prošli vyššími typy vzdělání, různými Úvody do... a mohli bychom žvanit o kategoriích, o obecném a o zvláštním, ale je to jako s tím šizeným pivem. Petříček vysvětluje "čáru", její princip, hranice a pohraničí, horizont, zkoumá a popisuje začátky románů. Protože nejlepší je začít od ničeho, totiž od počátku