Kolik peněz dává Praha prostřednictvím vašeho odboru na kulturu? Považujete výši tohoto rozpočtu za dostatečnou?

Podle mého názoru jde o rozpočet evropsky unikátní, co se týče podílu na celkových výdajích města. Kapitola kultury obsahuje miliardu pět set dvacet dva tisíc. Když uvážíme, že taková částka tvoří pět procent rozpočtu města, je Praha srovnatelná s evropskými metropolemi, jako je Paříž a podobně. 

Jak hodnotíte samotnou úroveň pražského kulturního dění? Můžeme se i v tomto směru srovnávat s Paříží a jinými evropskými metropolemi?

Naším hlavním cílem je, abychom Pražanům nabídli rozmanitost a pestrost kulturních akcí, jež pro ně budou finančně dostupné. Samozřejmě těžiště kultury v Praze spočívá v divadlech, v kamenných divadlech. Těžko se mi vyjadřuje k jejich programu a k jejich úrovni, protože lidé jsou u nás k jakémukoliv zasahování politiků do kultury poměrně citliví. Ovšem nelze hodnotit pražskou kulturu, aniž bychom nemluvili o celkovém stavu naší kultury obecně. A kultura u nás dnes určitě není na svém historickém vrcholu. 

Jak je to s penězi na jiné obory, například na literaturu?

Město téměř nepodporuje literaturu, ale například ani film. Když jsme vypsali granty na literaturu, sešlo se tolik žádostí, že si s tím grantová komise nevěděla rady. Nevěděla ani, podle čeho to posuzovat. Proto jsme to už podruhé neudělali. Přesto město každoročně uděluje několik literárních cen spojených s finančním příspěvkem. 

Váš odbor dává peníze nejen na kulturu, ale i na turistický ruch v Praze. Není přehnané podporovat ročně devíti milióny pražské vánoční trhy a minimálně dvěma milióny dotovat různá vinobraní a pivobraní? Například Festival spisovatelů Praha dostává osm set tisíc, Febiofest půldruhého miliónu. Je to vizitka pražské kultury?

Zaprvé, rozlišujme vánoční trhy a kulturní program vánočních oslav. Těch devět miliónů korun nešlo na podporu trhovců, ale na tamní kulturní program. Shodou okolností nebo z různých důvodů oboje zajišťovala jedna firma. Nabídla podmínky, které se ukázaly být nejlepší. Ovšem, pokud se vám to nezdá, potom se nabízí otázka, jestli chce mít Praha nějaké oslavy Vánoc, jestli stojí o koncerty na náměstích nebo o ohňostroj. Jinak vás ujišťuji, že na turismus jde celkem pouze 30 miliónů, z toho polovina na Pražskou informační službu.

Festival spisovatelů Praha se město snaží adekvátně podporovat. Na druhou stranu je tahle akce určena spíše pro omezený okruh lidí. 

Zástupci Festivalu spisovatelů Praha jsou s výší městské podpory nespokojení a poukazují přitom hlavně na to, že si festival získal mnoho příznivců a přináší Praze velkou reklamu v zahraničí.

Ano, je pravda, že festival pomáhá propagovat naše město venku. Proto od nás každý rok dostává částku, která je vyšší, než byla ta předchozí, nebo alespoň stejná. Ovšem výše naší podpory je dána i tím, že můžeme dávat peníze jen na některé položky jejich rozpočtu, třeba na pronájmy, techniku, ale už ne na rauty. Nemůžeme jim dát víc, ani kdybychom chtěli.

Víte, často mi podobné diskuse o kultuře připadají směšné. Já mám čtyři děti a podobné reakce bych přirovnal k situaci, kdybych měl narozeniny a jedno dítě mi dalo dárek a ostatní tři děti na to zapomněly. A já bych si povolal to první a vynadal mu, že jsem dostal dárek příliš malý. Rád bych si někdy otevřel noviny a přečetl si, že tenhle festival podporuje třeba ministerstvo kultury. Doposud se tak nestalo. Nejedná se přeci jenom o Prahu, ale o věhlas celé země. 

Jak poměřujete úspěšnost kulturních akcí, které dotujete? Mnohé zajištují soukromé a komerční organizace, zatímco jiné nadace nebo obecně prospěšné společnosti. Nehrozí, že soukromé firmy zneužívají veřejné dotace na kulturu k podnikatelské činnosti? Není to důvod, proč máme například hodně dobrých "měšťanských divadel", ale málo "nekomerčních" a umělecky ambicióznějších projektů?

Co byla úspěšná kulturní akce a co ne, se těžko posuzuje. Ale komerční hledisko má svou váhu. Třeba u divadel sledujeme tržby, návštěvnost i počet uváděných premiér. Proto například úplně soukromé Divadlo na Fidlovačce dostává více než tři a půl miliónu korun ročně a poměrně vysokou částkou podporujeme i Divadlo bez zábradlí v Adrii. Můžu vám ale říct, že jestli se jedná o komerční soukromou společnost nebo o nadaci, je úplně jedno.

Držíme se naší politiky, že podporujeme produkt. Kdo jej dělá, nás nezajímá. Například veletrh Svět knihy zajišťuje společnost s ručením omezeným, ale kdybychom jej každoročně nepodpořili, tak nebude. Jestli se obáváte, že by to někdo mohl zneužívat, mohu vás ubezpečit, že každý grant je smlouvou, jež má přísná pravidla. Mimoto jsem přesvědčen, že právě takzvané příspěvkové organizace, jež dostávají každoročně příspěvky od města nebo od státu, ve skutečnosti narušují konkurenční trh v oblasti kultury. 

Co to je "konkurenční trh" v oblasti kultury?

Možná slovo trh není zcela na místě. Asi bychom měli spíše mluvit jenom o konkurenci. Protože málo platné, tohle je soutěž. Ale upřímně řečeno, naše dotační politika je velmi měkká, vlastně nakonec podporujeme celé spektrum, nesnažíme se nikoho vypíchnout.