Josef Somr (nar. 15. dubna 1934) absolvoval na brněnské JAMU a zazářil hned ve své první velké filmové roli prostopášného výpravčího Hubičky ve filmu Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky (1966), který na jaře 1968 získal Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Konec 60. let mu vůbec přál. Blýskl se postavou maloměšťáckého Ády Vinše ve vůbec nejlepší páralovské adaptaci, jaká byla kdy natočena, Soukromá vichřice (r. Hynek Bočan, 1967). Nezapomenutelným se stal i jako zahořklý intelektuál Ludvík Jahn v adaptaci Kunderova Žertu (r. Jaromil Jireš, 1968).

Vynikající herecké kvality a kolegiální nezištnost prokazoval ale i v menších rolích, ať už je řeč o nevyzpytatelném recepčním v Hotelu pro cizince (1966), řádovém rytíři Rotgierovi ve Vláčilově Údolí včel (1967), vojínu Billu Tallovi v adaptaci divadelní hry Piknik (1967) či bezpáteřném předsedovi národního výboru ve Smuteční slavnosti (1969).

V následujících letech zpravidla vytvářel charakterově poněkud komplikované či vyloženě negativní postavy (například ve filmech Jeden z nich je vrah, Vražda v hotelu Excelsior či Pytláci), našli by se mezi nimi ale i komediální výjimky (například snoubenec velkochovatelky dobytka Lopezové ve filmu Což takhle dát si špenát, jeden z titulních hrdinů pohádky Tři veteráni, profesor Ječmen v Básnících, strážmistr Halík v retrokomediích Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla či namyšlený domkář Charousek v Konci starých časů).

Z jeho polistopadové tvorby vyniká především doktor Hanzelín v Jirešově snímku Helimadoe (1993), král Dobromil v pohádce Čert ví proč (2003), jeden z hlavních hrdinů synovsko-otcovské roadmovie po Stromovce a jejím okolí O rodičích a dětech (2008) a karbaník Baluna v podfukářské komedii U mě dobrý (2008). V polovině dubna se objeví v novince Jiřího Stracha Vrásky z lásky (2012).

V roce 1987 získal titul zasloužilý umělec, v roce 2005 a 2009 zvítězil v anketě Neviditelný herec o nejlepšího rozhlasového herce, v roce 2005 obdržel z rukou prezidenta i medaili Za zásluhy. Je dvojnásobným držitelem Ceny Thálie (1997 a 2001).