Moderní podoba epistulárního románu oslovila celý svět, dočkala se zpracování v podobě rozhlasové i divadelní hry a není divu, že po třech letech vyšel další díl. Jisté je, že dnes nemalé množství lidí nachází odvahu v anonymní podobě e-mailového vztahu, kdy se mohou vyjadřovat bez stylizace.

V tom je román současný. Leo se přiznává, že komunikaci s Emmi bral jako svého druhu deníkové záznamy, které nežádají odezvu, avšak přehlédl důležitou skutečnost. Žádné citové zaujetí vůči druhé osobě nemůže zůstat bez následků. V případě Lea a Emmi je to zaujetí oboustranné a v ženině případě vedlo ke krizi manželství.

Nalezení odvahy a maximální upřímnost

Glattauer, věrný pravdě života i literárního podání, nemohl pominout základní charakteristiku takového vztahu. Pro manželku a matku se citový vztah, byť je „jenom“ e-mailový, nemůže nepromítnout do reálného života. Nebylo proto jednoduché najít hodnověrné pokračování úvodního románu, což se děje právě prostřednictvím manželské krize Emmi i snahou Lea najít si jinou partnerku, v tomto případě Američanku „Pam“.

Cítí se podveden, když na další ze skutečných schůzek přivede Emmi syna Jonase, který je dospívajícím svědkem rodičovského odcizení a snaží se vše urovnat.
S výjimkou řady slovních výplní, což s sebou e-mailová korespondence i vyznání obou znovu se setkavších partnerů samozřejmě přináší, se Glattauerovi podařilo popsat příběh velké lásky. Plné odříkání, citových zmatků, přiznání partnerům i nalezení odvahy vytvořit vztah lidí, kteří si rozumějí, protože k sobě byli maximálně upřímní.

Hodnocení 85 %