Lapčíková má mnoho zkušeností s crossoverovými projekty, ale unikátní spojení symfonického orchestru s jazzovým kvintetem, cimbálem, sólisty a sborem na základě filozoficko-teologických textů „učitele národů“ byl oříšek. Rozdělila oratorium do šesti částí s Introdukcí, Komenského texty zaznívají v češtině v půldruhahodinovém celku.

Srozumitelnost však není vždy dobrá. Výběr Rudolfina jako místa konání, kde spojení jazzu a klasiky akusticky vytváří problémy, nebyl ideální. Cimbál a zpěv nebyly často srozumitelné.

Crossoverové zkušenosti mohla autorka využít jen na pár místech, v nichž zní jazz a moravské folklórní motivy, ale v díle převažují spíše deklamační partie sboru. Ty díky Českému filharmonickému sboru Brno vyzněly uspokojivě stejně jako zpěv basisty Jana Šťávy.

Celkově ale dílu chybí lepší skloubení symfonického orchestru s jazzovým kvintetem. Dirigent Pražské komorní filharmonie Stanislav Vavřínek nemá příliš zkušeností s podobnými projekty, což bylo znát.

Celkové hodnocení: 70 %