„Celé to vzniklo v roce 1998, když jsme připravovali inscenaci Plynové lampy,“ přibližuje historii Divadla Parodyje jeden z jeho zakladatelů a ústřední postava David Vacke.

Franta Puritán

„Už během zkoušení nás s kolegy napadlo, že by představení slušela parodie a tak vznikly Pitomé palmy. Měla takový úspěch, že se jim od té doby věnujeme skoro pravidelně,“ dodává.

Princip je jednoduchý. Už během příprav té které inscenace, jež vzniká na hlavním jevišti Slováckého divadla, si herci vytipují situace, spojí je do příběhu, během dvou setkání je nazkouší a hodinu po závěrečné děkovačce je zahrají kolegům, přátelům i premiérovým hostům na Malé scéně. Díky tomu vznikla například parodie na inscenaci Fanfán Tulipán s názvem Franta puritán, nejnovější Kalibův zločin se proměnil v Manželův počin. Divadelníci dokonce vydali po deseti letech působení Divadla Parodyje DVD.

„Parodiemi je nadšený i režisér Pitínský a hned když u nás připravoval první inscenaci Gazdina roba, požádal nás, zda by si v dvacetiminutovce s názvem Do zdiva skoba mohl zahrát. Myslím, že jsme jedno z mála divadel, které se může pochlubit tím, že na jejich prknech se o to Pitínský pokoušel,“ vzpomíná David Vacke, jenž každou premiéru a zároveň i derniéru opepří proslovem plným aktualizacemi na dění v divadle i mimo něj.

Zase ti Šípáci

Často se trefuje i do ředitele Igora Stránského, ten však počiny svých kolegů respektuje. „Byl bych hloupý, kdybych se snažil kolegy umlčet. Naopak – vždycky se těším, co nového připraví, a i když to nezřídka odnesu já sám, jsem rád, že mají chuť bavit sebe i ostatní,“ říká a potvrzuje, že ve Slováckém divadle vládne mimořádně přátelská atmosféra.

A ještě jedna věc je pozoruhodná. Bylo to právě Divadlo Parodyje, které odstartovalo chuť divadelníků z Uherského Hradiště zparodovat komiksové příběhy Jaroslava Foglara. Díky tomu vznikla dnes už legendární komedie Rychlé šípy, která se blíží k 400. repríze a i dvanáct let od její premiéry je stále beznadějně vyprodaná.